Jste zde

14. 7. - Lk 11,24-28

Lk 11,24-28 kázání
Ježíš vysvětluje, jak má člověk čelit nečistým duchům, kteří se vloudí do lidského srdce a lidské mysli. Pro posluchače to bylo jistě zajímavé téma. Vždyť kdo z nás se nepotýká z nějakou formou nečistoty uvnitř sebe? - Ale Ježíšův výklad přeruší jedna bezejmenná žena zvoláním: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“
Asi nás nepřekvapí, že rodičku blahoslaví právě žena. Předtím byla svědkem velkolepé události. Ježíš vyhnal zlého ducha z němého člověka. Když ten duch vyšel, němý promluvil. Zástupy se divily. Ale jen ta neznámá žena vyjadřuje svůj údiv hlasitým výkřikem: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“ Přemýšlí, odkud vstoupil do světa tak mocný učitel. Ten, který bojuje proti lidským špatnostem. Ale ne tím, že by člověka trápil vypočítáváním vin a prohřešků - ale tím, že lidem jejich provinění odpouští. Skrze odpuštění jim tak otevírá možnost nového života, nové naděje. Dává lidem šanci, že díky Bohu se lze zbavit vin i špatných duchů.
Ježíš zkrátka lidem vykládá a dává prožít, co jinde neuslyší a nezažijí: Jednou vyháněl zlého ducha z němého člověka. Když ten duch vyšel, němý promluvil. - Ježíš mu proměnil život. Život člověka sevřeného, osvobození člověka spoutaného. Ano, kolem Ježíše se děje cosi mimořádného, jedinečného a životodárného. A proto ona žena se svým mateřským cítěním blahoslaví mateřství. „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“ Když dospělý Ježíš přináší druhým tolik štěstí, muselo být šťastné i jeho narození. Šťastná matka, která přivedla na svět dárce spásy. V naší církvi se o Panně Marii, matce Kristově, příliš nemluví. Ale nemůžeme popřít, že právě u ní začíná Ježíšův pozemský životní příběh.
„Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“ Ale co toto blahoslavenství znamená pro nás? Má pro nás nějaký zvláštní význam, jak byl Kristus zrozen a odkojen? Hezké a spontánně srdečné blahoslavenství, ale současně trochu rozpačité. Vypadá to, že ženino zvolání zaskočilo i samotného Ježíše. Kristus mu nepřitaká, spíše se vůči němu ohradí. Slovy evangelisty: Ale on řekl: „Blaze těm, kdo slyší Boží slovo a zachovávají je.“
Máme tu dvě blahoslavenství vedle sebe. Nebo snad proti sobě? Každé je jiné. Neznámá žena hledí do minulosti, až k počátku Ježíšova života. Naopak Ježíš se minulostí příliš nezabývá. Spíš nám radí, jak naložit s přítomností, jak utvářet budoucnost. Vzpomínáte ještě, o čem Ježíš hovořil, když ho vyrušila žena svým blahoslavenstvím? - Mluvil o návratu nečistého ducha.
Pomocí krátkého příběhu Ježíš popisuje, jak se nadějný začátek může pokazit. Nečistý duch opustí člověka, po čase se ale do vyklizeného nitra vrátí a přivede sedm ještě horších kamarádů. Není nutné přemýšlet nad tím, jak takový nečistý duch vypadá. Nečistý duch prostě člověk znečišťuje, škodí mu, otravuje mu život, spoutává ho a znesvobodňuje. Pod pojem nečistý duch můžeme zahrnout všechny možné i nemožné závislosti až po fanatickou zaslepenost, špatný politický režim či nezdravou společenskou atmosféru.
Ježíš ve svém příběhu líčí nečistého ducha jako jakéhosi příživníka či cizopasníka. Nečistý duch nechce nikde bloudit po pustých místech. Jak říká: Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel. - Protože co by si bez nás počal? Co by si počal fanatismus bez zfanatizovaných lidí? Co by si počala závislost na drogách bez narkomanů? Co by si počal špatný politický režim nebo nezdravá politická atmosféra bez lidí? Démoni jsou závislí na nás, ne my na nich. Jsme pro ně útulným domovem. Ale Ježíš nám zvěstuje, že všechno zlé a znečišťující může díky Bohu skončit, zmizet, pominout - a před člověkem či společností se otevře nová vyhlídka, nový život, nová příležitost.
Ale teď je otázka, jak se s nabídnutou příležitostí naloží. Využijeme ji jako nový začátek? Jako šanci naplnit život něčím smysluplným, bohumilým? - Prázdnota je nebezpečná. Bez náplně lidské srdce či mysl dlouho nevydrží. A nečistý duch si řekne: „Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.“ Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený. A tak se nastěhuje zpátky.
Tomu se nikdo nemůže divit, že nečistý duch nemajíc kam hlavu složit - hledá, kam se vrtnout. A když najde vhodné prázdné místo – hezky uklizené, očištěné od nánosů špíny z minulých časů - zkrátka domeček jako klícku – tak se ubytuje právě tam. A protože i takový nečistý duch není sám, ale má má své ještě horší kumpány - pozve je a poskytne i jim přístřeší. A konce toho člověka jsou horší než začátky.
Kolik slibných začátků bylo takhle zmařeno. Psychologové a sociální pracovníci by mohli vyprávět o zamotaných životech, stále se do kola točících obdobích vzestupu a pádu. I my jako společnost jsme si prožili odchod nečistého komunistického ducha - ale s novou náplní to příliš šťastně nedopadlo. Nemůžeme se pak divit, že se vrátilo sobecké podvodnictví a s ním mentalita „po mně, po nás potopa“. Vždyť dům byl vyčištěný a uklizený a prázdný.
V Bibli ale tento příběh není proto, aby čtenáře informoval o existenci nečistých duchů – cestovatelů. O těch se vědělo odjakživa. Že škodí, se vědělo také. V tom krátkém příběhu o bloudícím špinavci zní varování – ale ani ne tolik před nečistým duchem, jako spíš před prázdným domem. Před prázdným srdcem, které hledá, touží, ptá se, je zvědavé. Před prázdným domem, který nemá obyvatele a přitom by je tak rád měl…
Ježíš upozorňuje: Dejte si záležet na náplni života, aby se vítězství nezvrhlo v porážku. Místo nečistoty nastolte čistotu, místo nespravedlnosti spravedlnost, místo sobectví milosrdenství, místo pomsty odpuštění, místo nelásky lásku. Teď hned se sebou něco dělejte. Teď utvářejte svou budoucnost.
To ale sami nezvládneme. Je potřeba do domu mysli a srdce přijmout nového obyvatele. Je třeba přijmout vzácného hosta, Ducha pravdy. Ne nejdřív jen čistit a uklízet. To by se dům naší mysli zalíbil špinavci a jeho kumpánům. Ale spíš obrátit pořadí: pozvat do mysli a srdce toho pravého obyvatele. A on už si uklidí sám. Celá Bible nám zvěstuje, že nejlepším obyvatelem lidské mysli a srdce je Hospodin sám - jako Duch svatý, jako vzkříšený Ježíš. Že neexistuje situace ani životní poloha, kde by nás tento obyvatel mysli i srdce zklamal, nepodpořil, nepomohl.
Minulost vás nemá v hrsti. V své ruce nás má Pán Bůh sám. Proto Pán Ježíš vyhlašuje blahoslavenství: „Blaze těm, kdo slyší Boží slovo a zachovávají je.“ - Od Boha přichází šance na dobrou budoucnost. Bůh otvírá cestu do svého království. Proto blaze těm, kdo své myšlenky, slova a činy utvářejí podle Božích rad a směrovek. Ty jsou pro přítomnost mnohem důležitější, než dávná skutečnost, kdo nás porodil a odkojil.
Sestry a bratři, v dnešní žalmové písni jsme zpívali: K tobě duši pozdvihuji, Hospodine v úzkosti….Mé oči vždy hledí k Pánu, on mne z léčky vyprostí...(Ž 25). Žalmista i Pán Ježíš smýšlejí stejně – kdo ve svém životě hledí k Bohu, kdo hledí na Boží cestu, kdo se orientuje podle Pána Boha a jeho slov - ten je zachráněn z nástrah minulosti i smrti. Blaze nám, když slovo Boží slyšíme a zachováváme. Amen.

14. 7. 2019 Prčice
Pozdrav: Milé sestry a bratři v Kristu, vítám vás na dnešních bohoslužbách. Dnes slavíme 4.neděli po sv. Trojici.

AP: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista!

Intro: (Ž 89,2.16) O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení. Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine. Amen.

Píseň: Ž 25 (1-6) – K tobě duši pozdvihuji

Modl.: Pane Bože, dobrotivý Otče náš v Pánu Ježíši Kristu, stojíme opět před tebou s mnohým děkováním, žes nás zachoval až do této chvíle, kdy jsme se mohli znovu sejít jako částka tvé církve k slyšení tvého Slova. Vyznáváme, že je to jen z tvé neskonalé milosti a lásky k nám hříšným lidem, když smíme zakoušet toto společenství podle zaslíbení našeho Pána Ježíše Krista, že je přítomen svým Duchem všude tam, kdekoli se byť jen dva nebo tři shromáždí v jeho jménu. Děkujeme, že smíme i dnes znovu slyšet tvé Slovo pravdy, že tě můžeme oslavovat zpěvem, že se k tobě můžeme obracet v modlitbách. Prosíme, učiň to, aby se nám tato sváteční chvíle bohoslužby stala místem potřebného tělesného odpočinku od vezdejší pracovní zátěže i zdrojem duchovního občerstvení a posilnění tam, kde v našem životě musíme stále zápasit s různým zlem. Pane, prosíme, otevři svým svatých Duchem naše smysly i srdce, tak aby nás tvé slovo utvrdilo ve víře i k věrnějšímu následování cesty našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Amen.

1čtení: Lk 11,14-23

Píseň: 675 – Přijď již, přijď Duchu Stvořiteli

2čtení: Lk 11,24-28 KÁZÁNÍ

Píseň: 442 – Pane, dnešek je den chvály

Ohlášky:

Píseň: 672 - Dej nám moudrost, odvahu

Příml. modl.: Pane Bože náš, přijmi, prosíme, naše přímluvné prosby. Do tvé milosti a ochrany poroučíme své rodiny a blízké, svůj sbor, svou církev i celé křesťanské společenství. Prosíme za všechny, kdo se něčím trápí a neví si s tím rady. Prosíme za ty, kdo nesou odpovědnost za věci veřejné, v našem národě, v evropském společenství i v celém světě, aby napomáhali k prosazování spravedlnosti a pokoje. Pane, prosíme tě za víru, která by se v každé životní situaci dovedla spolehnout na tvé zaslíbení: já jsem s vámi, uchránila nás od pocitů strachu, nejistoty a pochyb a dávala sílu k poslušnému plnění úkolů, kterými nás pověřuješ. Pane, smiluj se nad námi, když k tobě společně voláme: Otče náš,…

Poslání: (Fp 4, 4-7) Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. Amen

Požehnání:
Píseň: 448 – Sláva buď tobě, Bože náš