Jste zde

22. 12. - Lk 3,1-17

Lk 3,1-17 kázání a vánoční hra
Dnešní slova z evangelia nám staví před oči Jana Křtitele a jeho výzvu k obrácení. Na první pohled bychom mohli říct, že se nás Janova výzva vlastně ani netýká. To přece bylo „tehdy“ - to se týkalo lidí v Palestině za Piláta, Heroda a dalších mocnářů, tedy asi roku 29, před začátkem Ježíšova působení. My už se někdy vidíme tzv. „za vodou“. Křest nám v dětství zajistili rodiče nebo jsme byli pokřtěni při konfirmaci. Prošli jsme náboženskou výchovou, chodíme na bohoslužby. Činit pokání, obrátit se k Bohu živému – to přece mají udělat ti, kdo jsou mimo nás - ti tzv. nevěřící, co mezi nás nechodí - i když bychom je tu mezi nám rádi přivítali.

Podobným pohledem se ale na Jana dívali i jeho současníci. Křest, kterým Jan křtil, nebyl v té době žádnou novinkou, žádným Janovým vynálezem, Židovstvo znalo tzv. křest proselytů, tedy pohanů, kteří se rozhodli přestoupit na židovskou víru. Aby mohli vzít účast na vyvoleném národě, který Hospodin vyvedl z Egypta, prošli si „Rudým mořem“ alespoň symbolicky. Jan Křtitel údajně prožil část života ve společenství kumránských esejců a tam se pro nově příchozí do jejich společenství také praktikovalo obřadné umytí podobné křtu. Jakoby byli křtěni (myslím v dospělosti) vždycky ti „horší“, kteří měli zájem vstoupit mezi ty „lepší“.

Ale Jan - poté co uslyšel „slovo Hospodinovo, které se k němu stalo“ a opustil esejskou komunitu - přišel s radikální a odvážnou inovací. K obrácení, ke změně smýšlení totiž zval nejen známé hříšníky – celníky, nevěstky, vojáky, celníky apod. - ale kohokoliv, kdo mu takříkajíc „přišel do cesty“ - včetně zbožných farizejů a saducejů. Pod tlakem přicházejícího Božího království, soudu a dne Páně je k přehodnocení svého života vyzýván každý. Boží království přináší něco zcela nového, do čeho se nevejdou dosavadní představy o plnění Boží vůle ani u těch sebezbožnějších.

Stejnou myšlenku, i když laskavějším způsobem - vyjadřuje i apoštol Pavel ve svém listu křesťanům ve Filipách, ze kterého jsme slyšeli 1. čtení. Filipský sbor z Pavlova pohledu patřil k těm méně problémovým. A přesto, i když má uvězněný apoštol radost z toho, jak se Boží dílo mezi Filipskými daří - prosí zároveň za to, aby se mezi nimi ještě více rozhojňovala láska, poznání Boha, vnímavost a cit pro Boží věc. Vždyť Pán, který přijde ve svůj den - chce najít své služebníky naplněné ovocem spravedlnosti až po okraj. A tak je v lásce, poznání a vnímavosti pořád kam růst. Nejde usnout na vavřínech, zůstat spokojený s dosaženou úrovní života v Bohu - protože to nejsme my, kdo stanovuje měřítka – ale přicházející Pán.

Janova výzva k pokání, ke změně smýšlení, k obrácení - je tak určena všem lidem, tedy i nám. Tak jako kněžím nepomohl ani levijský původ, tak jako zbožným Židům nepomohla ani příslušnost k rodu Abrahamovu, neznamená ani pro nás to, že jsme v církvi Kristově, abychom slova jako obrácení a změna smýšlení ztratili ze zřetele.

Je ale jasné, že obrácení a změnu smýšlení si nemůžeme způsobit sami. Vždy je to Bůh, který je zdrojem proměny člověka a jeho růstu ve víře a lásce. V evangeliu jsme slyšeli, že Jan začíná svoji službu na Boží pokyn - poté, co se k němu „stane slovo Boží“. Kárá hřích a hrozí Božím hněvem. Současně ale prostřednictvím Janových rukou, ze kterých stéká voda křtu - Bůh každému nabízí očištění od hříchu a připojení se k zástupu těch, kteří byli vyvedeni ze světa temnoty a zla. Ostatně – i Pavel ono „dobré dílo“ mezi Filipskými vidí především jako dílo Boží, nikoliv dílo filipských křesťanů. A za jeho rozhojnění se modlí - samo sebou že k Bohu a ne k členům sboru ve Filipech.

Možná je na místě otázka, kterou kladou Janovi zástupy: „No dobře, ale co máme dělat my?“ Co to znamená pro nás? - Jan jmenuje zcela praktické činy lásky k druhým – rozdělit se s potřebnými, neubližovat druhým, nepodvádět a nebýt chamtivý. To je obraz toho, jaké nás chce mít Bůh. Jenže stát se takovým - nejde pomocí předsevzetí a slibů, že od teď nebo od nového roku budu vlastními silami lepší. Taková předsevzetí a sliby snadno vyprchají.
Místo toho jsme vybízeni k tomu, abychom sice začali sami v sobě – ale přizvali k tomu i Pána Boha. Abychom stále zvali Pána Boha do svého života, abychom odstraňovali každou překážku, která by mu v tom bránila. Abychom srovnávali se zemí každou horu, kterou navršila naše pýcha, každý pahorek na kterém se tyčí modly, které jsme si vyrobili a klademe je na místo Boha. Abychom zasypali každou propast, kterou vykopala naše zloba a závist. Abychom prosili o dar (jak píše Pavel) rozpoznání na čem záleží, a byli ryzí a bezúhonní pro den Kristův, plni ovoce a spravedlnosti, které z moci Ježíš Krista roste k slávě a chvále Boží. Prosíme tě, přijď, Pane Ježíši! Amen.

22. 12. 2019 Prčice

AP: Ve jménu Otce, i Syna, i Ducha svatého!

Přivítání: Milé sestry, milí bratři, milé děti, srdečně vás vítám na dnešních bohoslužbách. Dnes slavíme 4. neděli adventní.

Introit: (Fp 4,4.5b) Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Pán je blízko. Amen.

Píseň: 297 – Slyš, jaká to libá píseň

Modlitba: Pane Bože, prosíme tě, odpusť nám všechno zlé, vše, co jsme udělali špatně, ať už vědomě či nevědomě. Náš Bože, vždycky ses zastával opuštěných, vždycky jsi byl na straně těch, které nikdo netěšil, vždycky jsi byl útočištěm těch, kterým chyběl domov i klid spočinutí. Z tvé blízkosti, Bože, roste spása a život, základ radosti pro všechny lidi, kteří touží po novém začátku pro sebe i pro svět. Probuď tuto radost nyní i v nás. Amen.

1 čtení: Fp 1,3-11

Píseň: 607 – Bůh je náš Pán a Král

2.čtení: Lk 3,1-17 kázání

Píseň: 443 – Přijď, Králi věčný náš

Vánoční hra I. - O tom, jak se cítí kapři před tím, než se dostanou na náš stůl

Píseň: 272 – Jak vítati mám tebe

Vánoční hra II. - Jan Křtitel

Představení dětí, poděkování Štěpánce, balíčky

Ohlášky:

Příml.modl.: Náš Pane, dej, ať do našeho srdce, našich vztahů i našich společenství, včetně společenství církve, vede duchovní, rovná stezka, po které bys k nám mohl přicházet jako vítaný host, aniž bys zakopával o zbytečné harampádí, které jsme ti neodstranili z cesty. Dopřej nám adventní radost ze své blízkosti, abychom se z ní mohli těšit a dej, ať se o tuto radost umíme podělit i s druhými. Nevyslovené prosby vložme do modlitby Páně: Otče náš…

Poslání:(J 16,33) Pán Ježíš říká: Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět. Amen.

Požehnání:

Píseň: 611- Není lepší na tom světě