Jste zde

3. 5. - Lk 10,17-22

Lk 10,17-22 kázání
Milí přátelé v Kristu, dnes je neděle zvaná Jubilate (Chvalte). Hlahol Bohu, celá země! Pějte žalmy k slávě jeho jména, jeho chválu šiřte chvalozpěvem. Ať se ti klaní celá země a zpívá ti žalmy, ať zpívá žalmy tvému jménu (Ž 66,1-2.4) – slyšeli jsme v úvodním žalmu.
Dnešní oddíl z Lukášova evangelia je také naplněn radostí, která je s chválou a oslavováním Pána Boha vždycky spojena. Zkusme naslouchat řeči těchto textů, aby se něco z této radosti přeneslo i do našeho nitra. Protože kdo si v dnešní divné době má zrovna chuť prozpěvovat a radovat se? Koho nic netrápí? Kdo se nebojí toho, co nás obklopuje?
Nechme si tedy tyto texty promluvit do situace, ve které se každý z nás nachází se vším tím, co jsme si v sobě přinesli sem do kaple. Vždyť přece naše starosti, nejistota, obavy a strach o sebe, o naše blízké a další lidi nelze odložit někde přede dveřmi. Naše nitro nelze vydesinfikovat a odstranit z něho vše nevítané, tak jako jsme si vydesinfikovali své ruce.

Zamysleme se teď nad textem z evangelia podle Lukáše. Těch sedmdesát Ježíšových vyslanců, kteří se teď k němu vrací, mu s radostí vyprávějí o tom, co dokázali. A o Pánu Ježíši tu slyšíme něco zcela nezvyklého: V té hodině zajásal v Duchu svatém. Kraličtí překladatelé uvádějí, že se rozveselil. Rozradoval se až do jásotu. A přece důvod té jeho radosti je jiný než mají ti, kteří nadšeně říkají: Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu.

Když těch sedmdesát učedníků Ježíš posílal jako svůj předvoj do měst, kam chtěl jít, dal jim úkol: Uzdravujte tam nemocné a vyřiďte jim: Přiblížilo se k vám království Boží (Lk 10,9). Tak to čteme na začátku této l0. kapitoly Lukášova evangelia. Ale není tam žádná výslovná zmínka o vymítání démonů. Zdá se, že těch sedmdesát si samo přibralo tento hodně náročný úkol. Udělali něco navíc a vyšlo to. A proto se k Ježíši vracejí s radostí. Mají radost z dobře vykonané práce, radost z úspěchu. Ale je tam také slyšet radost ze sebe: Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu. - Je jenom krůček k pýše, že právě oni, když vysloví Ježíšovo jméno, dokážou přemoci temnou sílu zla.

Co na to Pán Ježíš? - Nepochválí je ani se nepřidá k jejich radosti. Jen jim říká: Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk. - Už staří vykladači uvažovali o tom, jestli tu především není skryto jemné varování před pýchou – vždyť právě ta způsobila, že anděl světla byl svržen z nebeských výšin dolů a stal se padlým andělem, Božím nepřítelem, satanem. Pýcha vždy předchází pád a ten pád satanův Ježíš viděl na vlastní oči už na počátku, v Boží věčnosti.

Ale stejně tak je možný výklad, že Ježíšův pohled je upřen do budoucnosti, kde už satan nemá žádnou šanci, protože jemu, Božímu Synu, je dána veškerá moc na nebi i na zemi. On vstoupil na nebesa a zůstává v Boží slávě, aby se za nás přimlouval. Satan však padá z nebe jako blesk, náhle a bez možnosti návratu. Jako by Pán Ježíš teď viděl to, o čem zpívá v poslední knize Bible, v knize Zjevení, víra Božího lidu: Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí (Zj 12,10).

Ti rozradostnění učedníci vyprávějí Ježíši o tom, co dokázali. Ježíš jim vypráví o tom, co viděl a co má tak obrovský význam pro náš život. A jeho slova jsou jako studená sprcha na jejich nadšení: Neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se z toho, že vaše jména jsou zapsána v nebesích. - Z mého pověření jste se stali Božími nástroji. Všechnu tu moc nad silami zla jste dostali ode mne. Ale vaše radost se nemá opírat o to, co jste udělali pro Boha, ale co Bůh učinil pro vás. I kdybyste se vrátili s prázdnou a s pocitem bezmoci, že svět se stejně nezmění a démoni se vám nepodrobí - vaše jména jsou v nezničitelné paměti Boží lásky. Bůh vás přijal ne proto, co jste dokázali, ale ze své milosti. On se pro vás rozhodl mnohem dřív, než jste poznali jeho slitování. A proto: Radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.

A evangelista Lukáš nám zaznamenal, že právě v této hodině Pán Ježíš zajásal v Duchu svatém. Jestliže se v radosti těch sedmdesáti učedníků ukrývá sebechvála, Ježíšova radost ústí v chválu Boha Otce. Neraduje se z úspěchu svých učedníků ani z pádu satana. Důvodem jeho radosti je Boží jednání s lidmi: Velebím tě Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zalíbilo. - Z té jásavé modlitby, která následuje hned po jeho slovech k učedníkům můžeme slyšet, že to nebyla slova marná. Ti jeho maličcí, kteří se před chvíli chlubili, jak si podrobili démony - se teď se radují z toho, co je mnohem důležitější: že navěky patří Bohu, protože jejich jména jsou zapsána v nebesích.

V nebi už nepůsobí satan, nepřítel a žalobce, který připomínal Bohu naše selhání. Je svržen a ten, který to viděl - sedí na pravici Boží a přimlouvá se za nás. A z milosti Boží - ne pro naše zásluhy - jsou v nebi zapsána i naše jména. Ani naší smrtí se už nemůžou někam ztratit. Patříme nebi, patříme svému Pánu, patříme mu navěky. Podrobené síly zla se mohou po čase zase rozdovádět, dokonce v horší podobě. Leccos se může měnit k horšímu. Ale to, co se stalo v Kristu Ježíši, se kterým jsme spojeni, je nezměnitelné: Bůh řekl jednou provždy své ANO k naší křehké lidské existenci, k našemu jménu, které nikdy nezapomene. A to je důvod k té opravdové radosti, která vede k chvále a oslavě jeho lásky. Neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.“ Amen.

3.5. 2020 Prčice
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, vítám vás na dnešních bohoslužbách.

AP: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a dar Ducha svatého se všemi námi!

Intro: (Ž 66,1.2.4) Hlahol Bohu, celá země! Pějte žalmy k slávě jeho jména, jeho chválu šiřte chvalozpěvem. Ať se ti klaní celá země a zpívá ti žalmy, ať zpívá žalmy tvému jménu. Amen.

Píseň: Ž 150 – Chvaltež Nejmocnějšího

Modlitba: Pane Bože, děkujeme ti, že máme možnost se zde zase společně scházet. Ty nás svoláváš a my jdeme za tvým hlasem. Pane, prosíme Tě, přijď i Ty mezi nás. Chceme Tě dnes oslavovat a chválit Tvoji blízkost a milosrdenství. Děkujeme ti, že náš neopouštíš. Pane, víme, že jen v Tobě je naše naděje, ale odpusť nám, že na to často zapomínáme.
Pane, ty jsi zdroj života. Po noci nás vítá zase ráno se zpěvem ptáků. Celé tvé stvoření se obnovuje. Obléklo nový šat a ze všech barev svítí pestrost tvé milosti. Obnov také nás v Duchu Ježíše Krista, zaplaš stíny z našich duší a naplň naše dny září své lásky a pokoje. Amen

1čtení: Ř 8,18-34

Píseň: 680 – Nás zavolal jsi, Pane

2čtení: Lk 10,17-22 kázání

Píseň: 171 - Buď pánu čest

Ohlášky:

Píseň: 192 – Dobře staví, kdo zná a ví

Příml. modl.: Náš Pane, rádi bychom uměli častěji a lépe pomáhat tam, kde je nás třeba. Rádi bychom uměli lépe prožívat radost, nezkalenou a vděčnou, která plyne z naděje, že nás neopustíš a nezřekneš se nás. Rádi bychom každodenně lépe odolávali událostem, které nás zneklidňují. Dopřej nám prosíme, znovu zažívat pokoj a klid. Pro své milosrdenství a věrnost buď s námi se všemi. Prosíme za všechny, kdo tu dnes nemohli být s námi. Navštiv je ty sám v jejich domovech a dej jim své požehnání.
Prosíme za všechny nemocné a dávej sílu těm, kdo se o ně starají. Děkujeme za všechny, kteří ochotně pomáhají v této náročné době. Prosíme za všechny mocné tohoto světa, aby byli moudří a prozíraví ve svém rozhodování.
Nevyslovené prosby vložme do modlitby, kterou nás naučil náš Pán: Otče náš,…

Poslání: (Ř 8,38) Jsem jist, že ani smrt, ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. Amen.

Požehnání:

Píseň: 685 – I když se rozcházíme