Jste zde

7. 6. - Gn 9,8-17

Gn 9,8-17 kázání

Modl.: Pane, prosíme tě, daruj nám svého svatého Ducha, ať se nás tvá slova dotknou, ať nás osloví a ať každý z nás slyší, co nejvíce potřebuje slyšet. Amen.

Dnes máme neděli Trojiční, nebudu ale mluvit o sv. Trojici, stejně těmto lidských konstrukcím příliš nerozumím. Chci dnes mluvit o duze a smlouvě Hospodinově mezi ním a veškerým tvorstvem. Když vidíme na obloze duhu – nemusíme rozumět vědeckým poznatkům jak a proč vzniká – ale stačí se jen na tu krásu dívat. Dlouho už jsem duhu neviděla – byla na obloze asi před 3 týdny k večeru – ale já jsem seděla u počítače a vůbec mě nenapadlo podívat se z okna. Mrzelo mě to. Ale viděla jsem zpětně fotky – duha byla dokonce dvojitá.

Smlouva. Těžko si můžeme představit život jakékoli společnosti bez smlouvy. Vztahy mezi lidmi, občanství a stát, obchodování, manželství, soužití národů – nic z toho nemůže existovat bez zákonů, které vycházejí z určitých smluv. Tedy z určitých dohodnutých, platných, nezpochybnitelných závazků. Bez určité smlouvy - tj. bez smluvení, dohodnutí mezi lidmi, život nemůže být. Tam kde je vůle ke smlouvě, k dohodě o konkrétních závazcích - tam je vytvořen základní předpoklad pro řád, pro pokojný a mravně odpovědný život. A naopak – tam kde ke smlouvě mezi lidmi není ochota nebo kde se smlouvy stávají jen prázdnými cáry papíru - tam nastává chaos, nepřehledná džungle, ve které si nikdo ničím nemůže být jist a ve které život hyne.

Pro Starý zákon jsou veškeré smlouvy mezi lidmi zakotveny ve smlouvě Boží - tj. ve smlouvě, kterou Hospodin uzavírá s člověkem.

Je to především smlouva s Abrahamem - otcem víry, jejímž znamením byla ve SZ obřízka: Učiním tě v národ veliký a požehnám ti.

A ještě snad důležitější byla smlouva uzavřená na hoře Sinaj, jejímž dokumentem byly dvě kamenné desky Zákona, Desatero: Já Hospodin budu vaším Bohem a vy budete mým lidem. Je to smlouva kterou sám Hospodin nabízí a vyhlašuje - která však zavazuje obě strany – a Boží lid, věřící, se k ní přiznávají tu více, tu méně - ale celý Starý zákon je vlastně zápasem o věrnost smlouvě.

A pak je tu také smlouva, o které čteme dnes: smlouva, kterou zjevuje Hospodin Noému v kontextu potopy a která zní: Nebude více vyhlazeno všeliké tělo vodami potopy. Nebude už více potopa ke zničení celé země. - Je to smlouva, dohoda, zaslíbení Božího milosrdenství. Můžete si být jisti, že žádná potopa už nebude tak zhoubná, aby zničila celý svět. Nebude se už opakovat to, co zažil a přežil Noé: stvoření bude trvat, život nebude zničen. Nemusíte žít ve stálém strachu, že vše skončí. Přírodní řád, přírodní zákony budou platit. Žádná přírodní, živelná pohroma nebude mít takovou sílu, aby zničila celou zeměkouli, říká nám Hospodin.

To je z dnešního pohledu odvážné slovo – víme přece, že zeměkoule je ohrožena všelijakými nepříznivými vlivy a umíme si představit, jak málo by stačilo, aby došlo ke globální katastrofě. A nemusí jít zrovna o potopu. Rozumím tomu tak, že jde prostě o věci, které ohrožují život lidí, život tvorstva. Dnes se může jednat spíš o sucho, globální oteplování, život ohrožující viry. Možná i o lidskou nesnášenlivost, nenávist k těm, kdo jsou jiní – jiného náboženství, jiné rasy a tak podobně.

Ale přes toto všechno – mít důvěru v Hospodina znamená také mít důvěru, že život člověka a život všeho stvoření na této zemi je pod ochranou - pod milosrdenstvím Stvořitele. Stvořitel, který vše stvořil, který vše uvedl a uvádí do pohybu - by jakoby musel popřít, zradit, vymazat sebe sama - kdyby všechno mělo zmizet.

Smlouva je tedy vyřčena a platí. Je to samozřejmě smlouva poněkud jednostranná - jako nabídka, jako dar člověku. Člověk se přece o ni nijak nezasloužil. Přírodní zákony platí a chrání život na zemi, aniž by člověk k tomu nějak přispěl. Není náhoda – a na tomto místě si to právě můžeme připomenout – že Noé po celý příběh vůbec nepromluví. Od začátku až k tomuto vyvrcholení, k vyřčení smlouvy - Noé neřekl ani slovo. Mlčí. Jen vykonává to, co mu Hospodin přikáže. Smlouva,

která je výsledkem a která platí - smlouva, že život na této zemi nebude z Boží strany zničen - je dána jako dar. Nevzniká lidskou zásluhou. Je to milostivá nabídka Stvořitele, který se smilovává nad svým stvořením.

K této nabídce se můžeme upnout, na tento dar se můžeme spolehnout. Samozřejmě, že budou a nepřestanou všelijaké přírodní či epidemiologické katastrofy a další věci ohrožující lidstvo jako třeba zemětřesení, povodně, požáry, výbuchy sopek atd. – vždyť v Bibli je mnohokrát řečeno, že to musí být a že to přijde. Ale nikdy to nebude v takovém rozsahu, aby to byl definitivní konec života na zemi. Tato Boží smlouva platí, jak je tu napsáno - po všecky věky.

Pochopitelně - smlouva je vždy mezi dvěma partnery - a i ten, který dosud mlčel a nabízenou smlouvu rád přijal, má také své závazky – musí sám smlouvu dodržovat. A tady je kámen úrazu – a příčina našeho dnešního civilizačního strachu – protože víme že i když přírodní katastrofa svět nezničí - můžeme ho zničit my, lidé. Můžeme ho zničit svým neodpovědným chováním. Nikdy dřív nebyl člověk se svými novými vynálezy tak blízko ke zničení celého světa.

Ze strany Boží je smlouva dodržována – dá se říci - už milióny let nebo jak dlouho svět trvá… Ze strany člověka ale právě v této době, ve které žijeme my - se ocitáme na pokraji nebezpečí, že člověk nebude s to smlouvu dodržet a všechno zmaří. Ale jakkoli je to s námi nahnuté, víc než kdykoli předtím - ještě není pozdě. Tak jako Noé a jeho rodina, i my žijeme. Ještě se nám otevírá čas budoucnosti. Ještě jsme smlouvu zcela nepošlapali, ještě tady je. To znamená – ještě můžeme žít z Božího milosrdenství. Ještě si můžeme brát příklad z jeho věrnosti, z jeho milosrdenství pro všechny. Ještě pořád život trvá a na obloze se objevuje duha.

Když prší, jako by nikdy nemělo přestat, když je sucho, jakoby nikdy nemělo zapršet, když zuří bouře v tomto světě, když hladina nebezpečí stoupá, když člověkem zmítá nejedna vichřice – tehdy přichází slunce a na oblohu kreslí duhu - ten zázrak plný barev, plný radosti, plný naděje. Jak rádi se potěšíme tím majestátním pestrobarevným obloukem, který nikomu neublíží, který potěší, který zvěstuje útěchu a milost nového začátku.

Je tu ale ještě jedna věc, naprosto úžasná až nepochopitelná – když se objeví duha, je to nádherné znamení Boží milosti nejen pro nás, kteří víme o smlouvě Hospodinově - ale je to znamení milosti i pro všechny ostatní. I pro nevěřící, i pro ty kdo mají jiná božstva - zkrátka pro každého člověka. Protože – a to je vrchol všeho – duha je znamením milosti i pro Hospodina samotného: Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva.

Až uvidíme zase někdy duhu, vzpomeňme si na Boží smlouvu. Až uvidíme duhu, radujme se z Boží milosti. Duha je znamením lásky, která chrání, prostupuje a naplňuje tento svět. Až uvidíme duhu - pomysleme na to, jakkoli je to nepředstavitelné - že právě v tu chvíli se u té naší duhy raduje Pán Bůh spolu s námi. Amen.

7.6. 2020 Prčice

Pozdrav: Milé sestry a bratři v Kristu, vítám vás v dnešním bohoslužebném shromáždění. Dnes máme svátek svaté Trojice.

AP: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi!

Introit: (Ž 119,10-12) Hospodine, dotazuji se na tvoji vůli celým srdcem, nedej, abych zbloudil od tvých přikázání. Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit. Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. Amen

Píseň: 219 – Hory, doly, stráně

Modlitba: Hospodine, svatý a věčný Bože, Ty jsi nás vyhledal a nalezl a k nám mluvíš. Ty můžeš oslovit toho, kdo se stahuje do sebe. Tvoje moc si najde cestu i k sebejistému a pyšnému. Ty můžeš dát novou perspektivu zoufalému.

Pane, učiň i s námi ten div, kdy se nám pro Tebe otevřou oči, přivolej zázrak setkání, pomoz svým Duchem, abychom Tobě věřili a spoléhali na Tvé nevyslovitelné jméno, skryté v příběhu Tvého Syna Ježíše Krista. Posilni nás v důvěře, že nás slyšíš, vedeš i opatruješ. Dej dnes zaznít svému evangeliu a buď mezi námi. A buď stejně tak se všemi, kdo se shromažďují ve Tvém jménu všude po tváři světa a k Tobě vztahují své ruce, k Tobě upínají své naděje. Amen.

1čtení: Ž 1

Píseň: 631 – Nám pomoz, Pane milý

2 čtení: dobrá zvěst pro tuto neděli je zapsána v Gn 9,8-17 kázání

Píseň: 192 – Dobře staví, kdo zná a ví

Ohlášky:

Píseň: 553 – Můj Pane, srdcem tě i rty

Příml. modl.: Všemohoucí Bože, pohleď na naše trápení, potěš nás, své syny a dcery, a dej našemu srdci naději, abychom pociťovali, že nám jako náš Otec, zůstáváš stále nablízku. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

V tiché modlitbě můžeme pánu Bohu svěřit, co nám nejvíce leží na srdci...

Nevyslovené prosby můžeme vložit do MP: Otče náš,…

Poslání:(Ř 12,1-2) Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. Amen.

Požehnání:

Píseň: 178 – Krásná je modrá obloha