Jste zde

22.11. Matouš 7, 15 - 23

22.11.2020 Prčice
AP: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi!

Pozdrav: Milé sestry a bratři v Kristu, zvu vás k dalším „virtuálním“ bohoslužbám. Dnes slavíme 24. neděli po svaté Trojici.

Introit: (Ž 119,10-12) Hospodine, dotazuji se na tvoji vůli celým srdcem, nedej, abych zbloudil od tvých přikázání. Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit. Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. Amen

Píseň: 219 – Hory, doly, stráně

Modlitba: Hospodine, Pane náš, Ty jsi s námi v každé chvíli našeho života. Díky Tobě žijeme, díky Tobě svět existuje a trvá a my můžeme pokračovat v Tvém dobrém díle. Vychováváme děti, snažíme se poctivě dělat svou práci, navzájem si pomáháme a přitom si užíváme mnoha krás života. Děkujeme Ti za vše, co pro nás děláš. Ale musíme také přiznat, že mnohé věci se nám vymykají z rukou. Nedaří se nám být vždycky dobří. Ovládá nás sobectví a zloba. Navzájem si překážíme a jeden druhému nevěříme. Trpíme nemocemi, zklamáním a únavou. Jsou dny, kdy už z ničeho nemáme radost. Ty nás však nechceš nechat napospas našim chybám a náladám. Tvé slovo je jako světlo, které nám ukazuje cestu ve tmě. Když zazní tvé slovo, unavený se zvedne a dokáže jít dál. Prosíme, použij si dnešní biblický příběh k tomu, aby nám tvé slovo zaznělo v uších i srdci a vyléčilo nás z našich chmur a smutků. Odpusť nám, co jsme v předchozích dnech pokazili a promarnili. Dej, ať můžeme napravit, co se ještě napravit dá. Všichni potřebujeme naději a odvahu a ty nám ji nabízíš, když ti budeme naslouchat s vírou a pokorou. Amen.

1. čtení: 1 J 4,1-6

Píseň: 631 – Nám pomoz, Pane milý

2 čtení: Matouš 7, 15 - 23
Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. A tak je poznáte po jejich ovoci.
Ne každý, kdo mi říká „Pane, Pane“, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen den: „Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?“ A tehdy jim prohlásím: „Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.“

Kázání:
Střezte se lživých proroků,… Před kým nás Ježíš varuje? Ježíšovo slovo je sice ostré jako meč, ale trochu nekonkrétní. Ale ono je nakonec jedno, před kým tehdy Ježíš varoval, vždyť podívejme se, kolik falešných proroků je dnes kolem nás. Ježíšův výrok lze snadno vztáhnout na kohokoli, koho pokládáme za skrytého nepřítele, za vlka v rouše beránčím. A pak můžeme důležitě pokývat hlavou a prohlásit: Po jejich ovoci je poznáte!

Těžko takovému pokušení nepodlehnout, když falešných proroků je dnes opravdu tolik a hodně ovlivňují naše myšlení i jednání. Skoro každá firma, která chce trochu prorazit, si musí najmout falešné proroky, kteří nás pak všemožně přesvědčují o tom, jak jsou její výrobky nejlepší a nezbytné. Falešní proroci nás otravují telefonáty a e-maily, nabízejí úžasné tarify nebo ještě úžasnější půjčky, ze kterých se pak do konce života nevyhrabeme. Falešní proroci se na nás dívají z billboardů a slibují nám, že za jejich vlády bude ze světa odstraněna nezaměstnanost, korupce, byrokracie a vůbec bude ráj na zemi. Falešní proroci nám diktují, co si máme oblékat, co jíst, jak vychovávat děti a jak žít konečně šťastně. Všichni tito proroci se tváří jako nositelé čehosi vyššího, co nám obrátí život k lepšímu, stačí jen zaplatit. Poznáme je ovšem po ovoci, kterým jsou zklamané naděje, zadlužené domácnosti a hořký pocit, že jsme zase někomu nalétli.

Před kým nás Ježíš varuje? Nemusíme mít hned na mysli bezbožné a zkažené okolí, ale naopak ty, kteří se za zbožné považují nebo se zbožně tváří. Nejdřív ale musí ostatní přesvědčit o své vlastní výjimečnosti. Pána Boha mají plná ústa. A dokonce se mohou pochlubit i mocnými činy, jako je třeba vymítání zlých duchů nebo uzdravování - vždyť přece všichni proroci Elijášem počínaje a Ježíšem konče se prokazovali různými zázraky. Na první pohled tito rádoby proroci vypadají úchvatně, vysoko ční nad nás obyčejné věřící, a proto také mnohé strhnou na svou stranu.

Ovoce těchto náboženských přeborníků ale bývá hořké. Ovládají a manipulují slabými, kteří k nim zbožně vzhlížejí, zbavují se svých protivníků a nakonec si začnou dělat, co chtějí, protože vědí, že jim jejich stoupenci snědí i jejich prohnilé ovoce. Mám na mysli ty různé náboženské vůdce skupin, kterým říkáme sekty. Nebo velké i malé postavy z křesťanských dějin, které dokázaly zfanatizovat davy – takoví byli třeba kazatelé burcující ke křížovým výpravám nebo k honům na čarodějnice. Také v prvních křesťanských sborech podobní lidé byli a představovali opravdové nebezpečí, jak o tom svědčí i některé epištoly. I dnes bychom takové postavy našli – ti už sice neburcují ke křížovým výpravám ani k honu na čarodějnice, ale brojí například proti uprchlíkům či odlišně sexuálně orientovaným jedincům.

Proto si na ně máme dávat pozor. Zavčas si uvědomit nebezpečí jejich jedovatého ovoce ještě dříve, než dozraje a spadne nám na hlavu. Zároveň ovšem slyšíme, že soud nad nimi máme přenechat výhradně Bohu - on sám bude vytínat a házet do ohně, ne my. Nám stačí, když se nedáme zmást jejich podmanivými řečmi a efektními skutky - a uvědomíme si, že ne všechno, co zní a vypadá zbožně, je opravdu od Boha. V dnešní náročné době bychom spíš potřebovali nějaké nové proroky – ne falešné, ale pravé, kteří se umějí zorientovat v dnešním složitém světě, v čase pandemické, hospodářské či ekologické krize. Proroky, kteří by nám poradili, jak z této situace vybřednout, ukázali směr, kudy se má naše společnost i unavená církev ubírat, a jak přesvědčit o nových vizích ostatní.

Ježíš ale nezůstává jen u kritiky samozvaných proroků, ale jde ještě o krok dál a varuje – a to už jsou slova přímo do církve: Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Zdá se, že za takových podmínek se do nebeského království nedostane nikdo. Vždyť kdo z nás, může tvrdit, že Boha nevyznává jen ústy, ale skutečně celým svým životem? A tak nás může napadnout - kam se z Ježíšových slov vytratilo odpuštění a milost? Vždyť přece do Božího království nevejdeme pro své skutky, ale jen a jen proto, že nás, hříšné, do něj pozval Bůh sám.

Ale než se pokusíme Ježíšova slova nějak domýšlet, zkusme přestat hledat falešné proroky mezi reklamními agenty či různými vůdci a připusťme, že jimi můžeme být my křesťané. Vždyť my všichni tak či onak neseme evangelium do světa, a tak jsme všichni Kristovi svědkové a proroci. A proto je na místě se zeptat: Nejsme náhodou někdy proroky nepravými a lživými? Neřadíme se v očích světa mezi ty, co mají ústa plná velkých slov, ale skutek utek? Jaké ovoce vlastně neseme? Neděláme Božímu jménu ostudu? Co když jsme svým chováním už dávno učinili křesťanskou zvěst nevěrohodnou?

A tak si položme otázku: Jak může církev znovu oslovovat lidi? Jak ji učinit věrrohodnou? Když bude konat zázraky, tak jako je kdysi dělali apoštolové? Zejména zázračná uzdravení, ta jsou přece neklamným znamením, že Duch svatý je přítomen, působí a činí všechno nové. Ježíš nás ale učí, abychom vůči těmto mimořádným náboženským projevům byli zdrženliví. Samy o sobě jistě nejsou ničím špatným a skutečně mohou pocházet od Boha. Ježíš sám přece poslal své učedníky nejen kázat evangelium, ale také vymítat démony, uzdravovat nemocné a dokonce křísit mrtvé. Všechny tyto skvělé činy jsou ale k ničemu, když neplníme vůli našeho nebeského Otce. Stávají se prázdným náboženským divadlem, které ovšem hezky zapadá do dnešní doby, s chutí hltající vše tajemné, magické a fantastické.

Jaká je tedy vůle našeho nebeského Otce? Podle Ježíšových slov se plnění Boží vůle neprojevuje něčím mimořádným a dech beroucím, ale spočívá v prosté službě bližnímu v nouzi. Vůle nebeského Otce je, aby nezahynul jediný z těchto maličkých, říká Ježíš. Nestačí jen říkat Pane, Pane, a přitom sloužit pánům tohoto světa. Církev, pro kterou není zvolání Pane, Pane jen prázdným zvukem, musí jít především tam, kde svého Pána skutečně nachází - k maličkým tohoto světa. K těm, kdo jsou odkázáni na naši pomoc, ale často si o ni nedokáží dostatečně nahlas říci, a tak je snadno přeslechneme. K lidem, na které se společnost dívá skrz prsty kvůli jejich chudobě, nemocem, takzvané nepřizpůsobivosti, náboženskému vyznání, rasové příslušnosti nebo sexuální orientaci.

Pokud církev na tyto lidi nemá čas a stará se raději o své sebeuchování a dobré vztahy s moci pány, přestává být církví Kristovou. A společnost v nás bude právem vidět falešné proroky. Nevyčítejme jí, že je na nás příliš přísná. Ano, je - každého našeho sebemenšího selhání si velice dobře všimne a hned ho patřičně rozmázne. A přikládá na nás měřítka, kterým často sama nedostojí. Ale to dobré ovoce po nás přece chce především sám náš Pán. Ovoce soucitu, milosrdenství, pomoci a lásky. Ovoce, které Ježíš sám nesl. My ho od něj přijímáme plnými hrstmi a nyní ho máme rozdávat dál těm, kdo ho potřebují. Amen.

Píseň: 192 – Dobře staví, kdo zná a ví

Ohlášky: Milé sestry, milí bratři, blíží se konec roku. Mysleme proto prosím na salár. A další věc je ta, že se nescházíme, a tak neděláme sbírky do „košíčku“. Ani na potřeby sboru, ani nařízené celocírkevní sbírky, které přesto musíme odvádět a Markéta Součková je odesílá. Sbírku na JTD (Jubilejní toleranční dar) Markéta již poslala ze sborových peněz, musíme tedy částku „dovybrat“. Prosím, mysleme na to, děkuji.

Příml. modl.: Pane, prosíme tě, učiň s námi ten div, kdy se nám pro Tebe otevřou oči, přivolej zázrak setkání, pomoz svým Duchem, abychom Tobě věřili a spoléhali na Tvé nevyslovitelné jméno, skryté v příběhu Tvého Syna Ježíše Krista. Posilni nás v důvěře, že nás slyšíš, vedeš i opatruješ. Pane Bože, prosím tě, provázej nás příštími dny, ochraňuj nás a dej, abychom se zase mohli scházet při společných bohoslužbách. Prosíme také za všechny nemocné a za ty, kdo o ně pečují. Dej, aby pocítili tvou podporu a přítomnost, aby v tobě čerpali sílu a naději. Pane, prosíme tě, vyslyš nás, když k tobě společně voláme: Otče náš,…

Poslání: (Jk 5,13-20) Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu! Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.... Bratří moji, zbloudí-li kdo od pravdy a druhý ho přivede nazpět, vězte, že ten, kdo odvrátí hříšníka od bludné cesty, zachrání jeho duši od smrti a přikryje množství hříchů. Amen.

Požehnání: (Joz 1,9) Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš. Amen.

Píseň: 178 - Krásná je modrá obloha