Jste zde

10.1. Mt 2,1-12

Mt 2,1-12 káz
Židovský filosof a teolog Martin Buber v jedné ze svých povídek vypráví: Vnuk velkého rabína Barucha si hraje s jiným chlapcem na schovávanou. Schoval se a čekal, až ho kamarád najde. Když se už nemohl dočkat, vylezl ze skrýše, ale kamaráda neviděl. Teprve teď si uvědomil, že ho kamarád vůbec nehledal. S pláčem přiběhl za dědečkem a žaloval mu to. Tehdy se objevily slzy v očích i rabínu Baruchovi a pronesl žalobu mnohem vážnější: I Bůh říká: Já jsem ve skrytosti, a nikdo mě nechce hledat.

Proč si děti tak rádi hrají na schovávanou? A nejvíc s dospělými? Možná nás chtějí vyzkoušet. Budou mě opravdu hledat? Nebo budou rádi, že se mě na chvíli zbaví? Dospělý odpovídá na nevyslovené otázky dítěte svým činem. Buď hledá – přijme hru dítěte - anebo je skutečně rád, že má od dítěte chvilku pokoj.

V dnešním evangeliu jsme také slyšeli o hledání dítěte. - Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit. - Mudrci spatřili na nebi novou hvězdu, jak svítí nad Jeruzalémem. V té době sílilo očekávání příchodu krále, který přinese zlatý, mesiášský věk. A tak mudrci odložili své výpočty, čísla a horoskopy, opustili svou zemi – a vypravili se toho krále hledat.

V Jeruzalémě se setkávají s Herodovou nenávistí, ale také s lhostejností. Velekněze a zákoníky ten právě narozený král Židů vůbec nezajímá. To nejmenší, co mohli udělat, bylo podívat se na oblohu, jestli opravdu nevyšla tzv. hvězda z Jákoba, jak ji předpovídají SZ proroci. A oni tyto prorocké zvěsti znají. A kde uzří Mesiáš světlo světa, také vědí – ale oni sedí na místě a nehnou ani prstem.

O Betlémě se mudrci dozvěděli od Heroda. V hledání, který z betlémských novorozenců by mohl být ten pravý, jsou však odkázáni na sebe. Když o tom země nechce slyšet, pomůžou jen nebesa. – A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.

Matoušovo vyprávění je plné vůní a barev. Darované zlato je universálním symbolem - vždycky a všude znamená peníze a moc, vážnost a prestiž. A darované kadidlo je symbolem oddanosti a modlitby. Zlato a kadidlo - to jsou pro Mesiáše dary jaksepatří. Evangelista Matouš k nim přidává ještě třetí dar - myrhu. Vonný olej, kterým se balzamují mrtví. Aby bylo od začátku jasno: má-li toto královské dítě takové nepřátele jako Heroda a celý Jeruzalém, bude jeho cesta cestou utrpení. Mudrcové z východu darovali božskému dítěti zlatý poklad svých životů, kadidlo svých modliteb a myrhu svého odříkání. Veliká moudrost promlouvá z jejich darů – však se jim také říká mudrci z východu.

Mudrci se před královským dítětem poklonili - odevzdali mu vládu nad svými životy. Pak se vracejí do své země. Jejich stopy se nám ztrácejí v dějinách. Ale to, co prožili při svém hledání a setkání, bylo jistě světlem jejich dalšího života. S tímto světlem v srdci jistě hledají dál, a věří, že se jim Bůh dá opět poznat.

Mudrci toužili po Bohu a šli ho hledat. I my toužíme po Bohu a i my ho musíme hledat. Naše duše touží po Bohu: Jako laň dychtí po bystré vodě – stojí v žalmu 42. Nebo jak překládají kraličtí: Jakož laň řve, dychtíc po potocích vod, tak duše má řve k tobě, ó Bože.

Bůh přišel k nám lidem, zjevil se nám v Ježíši Kristu, vstoupil do času a do našich dějin. Bůh je nám ve svém Synu velice blízko, on se s námi ve svém člověčenství ztotožnil. Je nám blízko, tak jak to vystihuje jeho prorocky naznačené jméno – Immanuel – Bůh s námi. Ale i když je nám tak blízko, přesto zůstává skrytým, nechává se hledat. Je třeba ho hledat, je třeba se ho domáhat.

Ale proč nám to Pán Bůh tak komplikuje? Proč se nám nedá poznat hned a srozumitelně? Proč ho nemůžeme spatřit tváří v tvář? Proč neutiší žízeň naší duše? - Možná proto, že si to ještě nezasloužíme, možná proto, že toho nejsme zatím schopni.

Mudrcové věděli, že se má narodit Mesiáš. I když to věděli, i když objevili znamení - museli jít a hledat ho, museli podstoupit namáhavou cestu. Vždyť mohli zůstat sedět doma, radovat se z narození Mesiáše a cestu si ušetřit. Ale oni jdou a hledají ho.

Milé sestry a bratři, jsme zde na zemi jen poutníci. Jdeme, putujeme životem a hledáme a nalézáme Boha. Myslím, že každý nalézá Boha svým způsobem. Bůh může mluvit ke každému z nás jinak. K Jóbovi mluví Hospodin z vichru a bouře, k Eliášovi v jemném vánku.
Denně je Bůh skrytý našemu zraku, denně ho musíme hledat a znovu objevovat. A při tom svém hledání nemáme kolikrát k dispozici víc než nejasná znamení jako mudrci: může to být hvězda - např. setkání s nějakým člověkem, nějaká událost v našem životě, kniha, a hlavně slova Písma, která dávají směr hledání mudrců i našemu.

Když mudrci Mesiáše konečně našli, pak ještě museli přijmout nejpodivnější znamení – místo krále, místo královského syna nacházejí chudé dítě.
I my můžeme Boha najít tam, kde bychom si ho nepředstavovali. Bůh je Bohem skrytým snad právě proto, aby poznal, zda máme chuť a odvahu ho hledat, něco pro něho obětovat. I tehdy před více než 2000 lety ho mudrci nenalezli na místech oficiálního kultu – v Jeruzalémě, v chrámě - ale mimo Svaté město, uprostřed lidské chudiny. A tak se i dnes Bůh může někomu zjevit v temné noci samoty, v beznaději, v nemoci, bolesti, utrpení. Ve chvíli, kdy jsme na dně, kdy se nám zdá, že z naší situace neexistuje žádné východisko. Ale i ve chvílích, kdy jsme spokojení a šťastní.

Toužíme po Bohu, hledáme ho. Hledejte Hospodina, pokudž může nalezen býti; vzývejte ho, pokudž blízko jest. – Nabádá nás prorok Izaiáš.
A prorok Jr ze své zkušenosti předává nám všem Boží slovo: Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův.

Leká mě takové to líné náboženství, lhostejná, líná víra, která se pohodlně usídlí ve svých zvycích a jistotách. Taková, která si myslí, že už má ve všem jasno. Ta, která si nepřipouští žádné pochybnosti. Která si zakazuje veškeré existenciální otázky, aby nebyla vyrušena z klidu svých jistot. V Boha věřím, tak proč se dále namáhat?

Víra je cestou neustálého vášnivého hledání Boha, které na této zemi nikdy nemůže a nesmí skončit. Hledání Boha může mít různou podobu. Může mít podobu modlitby. Podobu dialogu, ve kterém je prostor i pro výkřiky protestu, pro otázky a pochybnosti. Naše hledání může mít podobu sporu s Bohem, jako se s ním přel Jób, Smlouvání s Bohem, jako smlouval Abraham, či zápasu s Bohem, jako s ním zápasil Jákob v temnu u potoka Jabok.

Nikdy nebudeme Pána Boha vlastnit jako hračku, jako věc, jako něco docela srozumitelného. Ale budeme ho stále bolestně hledat, budeme ho tušit jako velké tajemství v našich životech, v našich bližních, v moudrém řízení světa a dějin. Stále budeme jako ti mudrci na cestách putující za hvězdou a světlem. Amen.

10.1.2021 Prčice
AP: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi!

Pozdrav: Milí bratři a sestry v Kristu, vítám vás v toto nedělní ráno. Dnes slavíme první neděli po Zjevení Páně.

Naše společné bohoslužby otevřeme slovy Žalmu 150

Píseň:168 – Zpívejte, čest vzdejte

Modlitba: Bože světla, oslavujeme tě a velebíme: v dějinách svého lidu jsi dával zazářit jeho lásce, a hvězdou nad Betlémem jsi lidem z celého světa ukázal cestu ke svému Synu. Spoj nás přes všechny hranice v následování Ježíše. Zmocni nás k odporu proti všemu, co zatemňuje jeho laskavost k lidem. Zacloumej námi, když míříme za škodlivými iluzemi. Dej, ať i skrze nás září světlo tvého milosrdenství. Pane, přijď a buď zde mezi námi. Žehnej svému slovu, ať se ujímá, ať v nás roste a sílí. Amen

1čtení: Ž 42,2-6

Píseň: 368 – Ó Tvůrce, Duchu svatý, přijď 192 – Dobře staví, kdo zná a ví

2čtení: Mt 2,1-12 kázání

Píseň: 452 – Za dar Slova, Bože milý 258 – Můj Ježíš mé jest žití

Ohlášky:

Příml. modl.: Pane Ježíši Kriste, Boží Synu, prosíme tě, utišuj naši žízeň po tobě. Vstup i k nám ještě dnes a v tuto chvíli a ujisti nás, že nám zůstaneš nablízku. Způsob to, ať nás tvá řeč osloví a získá. Dej nám ve tvém slovu najít pravou a věrnou oporu ve všech nejistotách současného světa. Způsob to svou předivnou mocí, ať se smíme radovat z tvé blízkosti a přijmout dar tvého smilování.
Prosíme za všechny nemocné a umírající, za osamělé, smutné a nešťastné. Pane, dej, ať pocítí, že jsi s nimi. Prosíme za všechna místa, kde se dnes zvěstuje tvé slovo.
Nevyslovené prosby vložme do modlitby Páně: Otče náš,

Poslání: (Joz 1,9) Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš. Amen

Požehnání:

Píseň: 297 – Slyš, jaká to libá píseň 200 – V tvé síle, Pane Bože můj