Jste zde

Historie sboru

O kapli Betlémské v Prčici
V malebném krásném údolí této lesnaté krajiny zvané „Český Merán“ najdeme dvě malá městečka : Sedlec a Prčici, která jsou propojená mostem. Vznik těchto měst se datuje od 11. – 12. století. Toto místo vyniká nejen přírodními krásami, ale je bohaté i na historické památky. Ještě začátkem 17. století bylo v Prčickém a Sedleckém okolí několik rytířských tvrzí s proslulými šlechtickými rody, které vládly tvrdou rukou katolické monarchie.
Roku 1412 byl dán do klatby M. J. Hus. Byl vypovězen z Prahy a odešel na venkov. Kromě jiných míst našel útočiště na hradě pana Václava ze Zvěřince. Dnes z hradu zbyly rozvaliny v lese několik km od Sedlce – Prčice. Husův pobyt a kázání na mnoha místech v přírodě zde zanechal stopu husitství, které se šířilo a získalo mnoho přívrženců s vírou v lepší časy. Po jeho upálení v roce 1415 šel zase život smutně dál a víra byla opět tvrdě potlačena až do konce 1.světové války.
Když president T. G. Masaryk prosadil státní svátek na den upálení M. J. Husa, nastal zase pomalu nástup protestantských církví. Jednou z nich byla i církev metodistická. Její misijní práce byla dotována z finančních sbírek v Americe. Shodou náhod se tato misie dostala až do Sedlce – Prčice. Ve výroční den upálení Jana Husa uspořádal Sedlecký sokol oslavu na vrchu „Porostlý“. První přednášku měl J. P. Barták, kazatel a vedoucí metodistické misie. Jeho přednáška měla úspěch a protáhla se až pozdě do noci. Po tomto setkání byl postaven stan na náměstí a každý večer se konala přednáška a pobožnost, které byly hojně navštěvovány. To se nelíbilo katolické církvi a pro velkou nevraživost musel být stan odklizen. Místo stanu byl pronajmut sál v hotelu „Na Knížecí“. Tam se dále pokračovalo v započaté práci.
V roce 1923 (23.9.) byl již ustavený sbor, kterému bylo oznámeno, že ústředí hodlá věnovat sboru novou modlitebnu. Radost a nadšení bylo veliké, a tak práce šla jako v pohádce. 9. července byl slavnostně položen základní kámen stavby a již 16. listopadu byla modlitebna dokončena na „Klíč“, který byl za velké slávy předán. Přítomní byli všichni významní členové misie i všichni kazatelé, kteří se zde vystřídali: J. P. Barták, L. Schneider, V. Vančura aj. Dobeš, D. P. Nelson, J. Zákoutský, Kučera, Hejlek, Fr. Balada. Po oslavách šel život svým tempem dál v radostech i starostech. Tím se splnilo i přání tohoto sboru, který čítal 212 členů.
Tento úspěšný čas však netrval dlouho. Když v roce 1930 hrozila světová krize, dotkla se i našeho sboru. Americké misijní sdružení nemělo již peníze na vydržování sborů a začalo jednat o pronájem nebo odkoupení kaple. Vše se vyřešilo 1.4. 1932, kdy sbor dostal jméno „Kazatelská stanice ČCE v Sedleci-Prčici. Odešel kazatel J. Kučera, na jeho místo se vrátil J. Zákoutský, který zde sbor zakládal. Sbor v Sedleci – Prčici byl sloučen se sborem v Sedlčanech. J. Zákoutský, všemi vážený, vedl oba sbory vedl po celou válku až do 25.12. 1945, kdy se loučí a odjíždí do Chrástu u Plzně.
Po válce se ve sboru mnohé změnilo. Lidé se stěhovali za prací do měst, mnozí zemřeli, a tak se tento sbor stále zmenšoval. Posledním kazatelem byl Arnold Gruhn, který 26.2. 1970 zemřel. Po jeho smrti sbor již neměl vlastního kazatele. Sbor kdysi čítající 212 duší se stal jedním z nejmenších.
Sbor administroval nejdříve farář Hynek Tkadleček a od 15.10. 2004 benešovský farář Tomáš Trusina.
Otázku vlastního kazatele otevřel farář Tomáš Trusina poprvé na výročním shromáždění v r. 2005. Podzimní konvent v r. 2005 zavázal seniorátní výbor podpořit myšlenku znovuobsazení sboru. Následovalo jednání na seniorátním výboru. V r. 2007 sbor dostal Hlavní dar lásky na rekonstrukci bytu. Oprava probíhala v roce 2008/2009.
Od jara 2008 sbor zval kandidáty kazatelské služby, vystřídali se celkem čtyři. V srpnu 2009 byla sborovým shromážděním zvolena kazatelka Pavla Jandečková, která nastoupila do služby v září 2009.
Sedlecko Prčický region je v rámci Středočeského kraje oblast s nejnižšími příjmy a značně vysokou nezaměstnaností. Mnoho lidí odsud během 90. let odešlo. Nyní se někteří stěhují zpět, objevujíce krásu zdejšího kraje. Sbor i při poměrně značné obětavosti těžko zvládá i základní režii. Nicméně plni pravidelně a včas své závazky vůči církvi. Dlouhá léta bydleli na faře manželé Součkovi, kteří nesli tíži běžného provozu na sobě.

Seniorátní výbor přislíbil sboru pravidelnou podporu skrze seniorátní solidární fond. Od června 2010 má náš sbor statut podporovaného místa na dobu 4 let.

Věříme, že i přes všechna protivenství nás Pán Bůh povede a zase nastane doba, kdy evangelíci nebudou u nás tak vzácní. V tomto počínání nám žehnej Bůh.

Napsala: Květa Křemenová, Sedlec-Prčice, 4.5. 2010

Přehled obsazenosti sboru na farářských a administrátorských pozicích od roku 1970 do dneška:
Po odchodu faráře Gruna byl sbor administrován z Benešova. V následujících desetiletích zde sloužili: Jan Potoček, Amos Jeschke, Jaromír Dus, Blahoslav Hájek, Jan Klas, Hynek Tkadleček a Tomáš Trusina. Současně spočíval vlastní život sboru na obětavé práci a službě místních rodin.
Od roku 2009 má sbor vlastní jáhenku. Do roku 2016 sbor administroval f. Tomáš Trusina. Po dokončení ETF v roce 2016 se stala Pavla Jandečková farářkou sboru. V roce 2019 byla zvolena na další 3 roky.