Lk 17,20-24 kázání
Farizeové se ptají Ježíše: Kdy přijde Boží království?
Nevypadá to na jednu z těch rafinovaných a úskočných otázek, které mají Ježíše zkompromitovat – jak tomu např. bylo, když se ho ptali, zda je dovoleno dávat daň císaři či zda mají podle zákona ukamenovat ženu cizoložnici. Zde je to spíš opravdová touha dozvědět se od Ježíše, který tolikrát o Božím království mluvil v různých podobenstvích, kdy se konečně objeví.
Farizeové si toto království představovali jako říši Mesiáše, který se ujme vlády nad Izraelem a dá mu vytouženou svobodu. Mesiáš měl přijít se vší slávou a mocí jaké si jen dovedeme představit – koně, vozy, fanfáry, pochodující armáda, vyhnání Římanů, fyzické nastolení vlády Mesiáše v Jeruzalémě. Čekali na příchod tohoto království, ale očekávali ho podle svých představ. Jeho příchod měly předznamenávat různé události a znamení, která si tito zbožní lidé dali dohromady z různých zmínek v prorockých knihách. Ta otázka: Kdy přijde Boží království? - má tedy zjistit, jak to bude všechno probíhat a jaké změny v přírodě budou spolehlivým znamením, že už je to tady.
Ale Ježíš je zklamal. Nedal jim seznam toho, na co mají dávat pozor, co mají sledovat. On jim naopak celé toto snaživé úsilí ukazuje jako zbytečnou námahu: Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli vypozorovat. Žádný pozorovací talent na to nestačí, žádná kombinační schopnost nám v tom nepomůže. Už tím jim chce Ježíš naznačit, že čas příchodu Božího království se nedá určit podle lidských, byť Písmem ovlivněných pozorování. Ani se nedá říci: Hle, je tu nebo je tam! Není vázáno na nějaké určité místo, na nějaký stát vymezený hranicemi.
Kde tedy je? - A Ježíš odpoví nečekaně: Království Boží je mezi vámi!
Farizeové se dívali do budoucnosti, odkud mělo přijít království, kterému dali ve svých představách podobu, která se jim líbila: mesiášský stát. Ale vůbec neviděli přítomnost. Vždyť Ježíš uzdravoval nemocné, malomocné, křísil mrtvé, napravoval hříšníky a zvěstoval jim odpuštění. To přece všechno viděli a vůbec je nenapadlo, že v Ježíši království Boží už přišlo. Kde je Ježíš, tam je království Boží. To je smyslem slov, která farizeové slyší. Ale Ježíš jim svá slova nevysvětluje a nechává je znít jako jedinou odpověď těm, kteří nemohou rozumět, protože mu nevěří.
Ke svým učedníkům mluví Pán Ježíš jinak. Ví, že v něm poznali Krista, Božího syna. Nemají vypracovaný žádný systém nahlížení do budoucnosti jako farizeové. Mají jen jeho. A proto je připravuje na dobu, kdy od nich odejde a oni budou čekat až se vrátí, až zase přijde.
Pán Ježíš Kristus se vrátí. To je jedna z nejdůležitějších myšlenek celého Nového zákona.
V této době před jeho druhým příchodem žijeme i my. Je to už dlouhá doba a není to snadné čekání. Když se rozhlédneme po naší zemi, po celém světě – vypadá to na všechno možné jen ne na to, že by mělo přijít Boží království. Však i nám zní slovo Páně: Přijdou dny, kdy si budete toužebně přát, abyste spatřili aspoň jediný ze dnů Syna člověka, ale nespatříte. Aspoň trošičku vidět moc a slávu Kristovu, aspoň jediný den plného vítězství vzkříšeného Pána v těch téměř dvou tisíciletích života církve! Ale Ježíš říká: Nespatříte!
Ta únava a touha zároveň nás může svést k tomu, abychom přestali mít trpělivost, ke které nás apoštol Jakub volá slovy: Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně! Vždyť situace křesťana je víc než náročná na výdrž. Na jedné straně slyšíme z Písma že jsme děti Boží, které volají v důvěře Abba, Otče - na druhé straně sténáme spolu se vším stvořením a teprve očekáváme své vykoupení. Slyšíme radostné „Už teď!“ ve víře ti už patří všechno a zároveň zní varovné: „Ještě ne! - ještě musíte čekat, doufat, zápasit. Ještě nejste v cíli.
Toto napětí je někdy tak těžké, že opravdu rozumíme tomu, co Pán Ježíš řekl: Přijdou dny, kdy si budete toužebně přát, abyste spatřili aspoň jediný ze dnů Syna člověka. Jeho slovo nás připravuje na to, že vydržet tento nárok nebude snadné. Jak snadno pak lze přesunout svou naději na někoho jiného, nadchnout se tím, na kterého ostatní ukazují: Hle, je tu, je tam - a mít náhražku Toho, který má přijít.
Ježíš nás varuje, že se objeví lidé, kteří se nás budou snažit zmást řečmi o tom, že Ježíš Kristus již přišel a že někde skrytě nebo zjevně přebývá. Jsou i lidé, kteří tráví svůj čas tím, že počítají, kdy Kristus přijde. A jsou lidé, kteří jejich nesmyslným výpočtům a závěrům věří. Mnohokrát již křesťané v minulosti předpovídali Kristův druhý příchod. Zatím marně. A dodnes vycházejí knihy, které se tzv. zabývají proroctvími a na základě různých textů a indicií se snaží předpovědět dobu Kristova příchodu. Ale Ježíš na adresu takových předpovědí říká:
O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec (Mk 13,32).
A do této naší zmatené doby, kdy se dá naletět nejrůznějším podvodníkům, slyšíme slovo Pána Ježíše: Zůstaňte doma a nechoďte za nimi. Čekáme Pána, který přijde ve své slávě, ne pokoutně, ale zřetelně a viditelně, jako je vidět blesk na obloze. Až přijde, s nikým si ho nespleteme. Nebojte se, že přehlédnete můj příchod. Příchod Krista bude naprosto jasný a budou o něm vědět úplně všichni. Nebude nikdo, kdo by si toho nevšiml. Jako když se zableskne a rázem se osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni.
Bude to náš Pán, kterého známe jen ze slov evangelia, dosud neviditelný, ale vždy přítomný dvěma či třem, kteří se sešli v jeho jménu. A potom i nám zní ujištění, nad nímž můžeme jen žasnout. Království Boží je mezi vámi. Amen.
22.7.2018 Prčice AP: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi!
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři v Kristu, vítám vás v toto nedělní ráno.
Intro: (Jk 5,7-8) V Jakubově epištole čteme: Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště. I vy tedy trpělivě čekejte, posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko. Amen.
Píseň: 219 – Hory, doly, stráně
Modl.: Hospodine, Bože náš, oslavil jsi a vyvýšil svého milého Syna, všechnu moc jsi mu svěřil do rukou. Prosíme proto, zbav moci síly tobě nepřátelské. Zbav moci nelidskost a bezbožnost, nenávist a nesvobodu. Pomoz nám, abychom zůstali poddáni Kristu, jenž usedl po tvé pravici, abychom pro něj a s ním byli živi.
Pane Bože, prosíme Tě, oslav své Slovo v našich srdcích a svým Duchem je učiň tak jasným a hřejivým, abychom v něm pro sebe přijali potěšení a radost. Amen.
1čtení: Ř 8,14-25
Píseň: 446 – Moudrosti poklad z nebe
2čtení: Lk 17,20-24 kázání
Píseň: 473 A – Vezmi, Pane, život můj
Ohlášky:
Píseň: 572 – Tvůj, Pane, jsem
Příml.modl.: Pane, náš Bože, prosíme tě, evangeliem o své spravedlnosti, pokoji a radosti napomínej zpupné a potěšuj bezmocné. Vzdal od nás únavu a beznaděj, abychom si nelibovali v postoji, že nic nezmůžeme, ale dali se znovu pozvat do Kristova zápasu o pokoj, pravdu a víru.
Prosíme o schopnost správně posuzovat hodnoty, se kterými se v životě setkáváme a s nimiž máme nakládat. Prosíme, abychom uměli dát pravé místo tvé pravdě, lásce a službě.
Prosíme tě o schopnost ztišení, abychom ve svém srdci stále slyšeli radostnou zvěst tvého evangelia, dovedli z něho žít a svědčit o něm světu.
Pane, smiluj se nad námi pro Pána Ježíše Krista, v jehož jménu k tobě voláme: Otče náš,…
Poslání: (Tt 2,11-13) Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista. Amen.
Požehnání:
Píseň: 200 – V tvé síle, Pane Bože můj