Lk 21,25-36 kázání
Milé děti, milí přátelé, tak tu máme po roce zase advent. Čtyři týdny časového prostoru, které tu před námi leží a čekají, čím je naplníme. Čtyři týdny, než zasedneme k štědrovečerní večeři, než od stromečku zazní cinkot tajemného zvonku, než se děti radostně vrhnou na dárky, než si my dospělí popřejeme se slovy: „šťastné a veselé“ či „požehnané“ svátky.
Spotřebitelský a zábavní průmysl ví, jak tento čas naplnit. Zabíjení kaprů ve velkém, hory dárků, cukroví a rozličné rekvizity „sváteční pohody“. Advent je přece přípravou na Vánoce! A tak k jeho současnému koloritu neodmyslitelně patří šílenství v obchodních domech - a abychom nasáli tu pravou „atmosféru“ - vítají nás nevkusně přeplácané výlohy a estrádně upravené koledy.
Také v církvi je Advent přípravou na Vánoce. Do zvěstí o tom, co vše předcházelo, než se v betlémském chlívku narodil malý židovský chlapec s poněkud nevšedním původem - zaznívají i jiné texty. Dnešní evangelium také mluví o adventu, tedy o příchodu – ne však chudého dítěte do jeslí, ale Syna člověka v oblaku s mocí a velikou slávou.
Dnes se tedy zamyslíme ne nad prvním Ježíšovým příchodem, který zanedlouho oslavíme, ale nad druhým Kristovým příchodem na sklonku věků - nad příchodem v moci a slávě, který oslavíme neznámo kdy. Vyhlížíme tento slavný den, ale podrobnosti neznáme. Z Bible se dozvídáme jen náznaky a příznaky Kristova návratu. Evangelium nám nepředkládá vyčerpávající popis budoucích událostí. Pouze jenom tu a tam něco tajemně naznačí. - Jaké vyhlídky vlastně máme – radostné nebo spíš špatné?
Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na celý svět. - To není radostná vyhlídka. I filmoví tvůrci jsou na takové katastrofické scény krátcí. Umí znázornit všelijakou pohromu, ale celosvětový strach – ten se znázorňuje těžce. Pěknou budoucnost nám tady Pán Bůh předkládá. Jako by nestačily ty hrůzy, které denně slyšíme ve zprávách nebo občas i vidíme kolem sebe. Lidé budou hledat úkryt, ale nenajdou ho. Rozpoutá se cosi nepředstavitelného. Ježíš o tom mluví jako o řevu valícího se moře. Moře je nezkrotný živel. Když se vymkne řádu, stává se život ohrožujícím. Jen pevné meze a pevný řád zaručují bezpečí. Kde se ztrácejí hranice a meze, kde chybí řád - tam se na člověka všechno valí nepředvídatelně hlava nehlava.
Je to nanejvýš děsivá vyhlídka. Když svět ztratí řád, nastane chaos. Jako by se svět vracel do prvních okamžiků stvoření – Země pak byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma (Gn 1,2). Porušenost světa nelze vyjádřit běžnými slovy. Bible k tomu používá slovník prorocký, obrazný. A tak tedy – nejen země, dokonce i mocnosti nebeské se zachvějí. I odvěké řády hvězdných drah pozbudou platnost. Svět bez řádu. Svět, kde si každý dělá co sám chce – člověk i příroda. Šílený svět bez řádu, kde je všechno dovoleno. Svět, ve kterém neexistuje ani odměna, ani trest.
Dnešní text nám předkládá neradostnou vyhlídku světa, který přišel o všechny zábrany. Kdo mu je vzal? Kdopak to zbavuje svět řádu? Odnímá řád od světa Bůh, nebo lidé? Působí světové otřesy sám Bůh Stvořitel nebo je působí stvořené lidstvo? - Odpověď na tuhle otázku Bible jen naznačuje. Nepořádek ve světě pochází od lidí, ne od Boha. Co by z neřádu a chaosu Pán Bůh měl? Vždyť po šesti dnech shlédl na své dílo a viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré (Gn 1,31). Co by z milosrdný Bůh měl z pohledu na lidi zmírající strachem?... Onen chaos, onen zneklidňující zmatek ve světě – to je naše dílo. A jde nám to pěkně od ruky.
Nebesa se nemusí otřásat zásahem shůry. Stačí naše zásahy zdola – stačí vypouštět ty různé škodlivé výpary a v obloze se objeví díra. Ani řev valícího se moře nemusí být dílem Pána Boha. Stačí udělat ze zeměkoule skleník, ve kterém tají ledovce a mořská voda pak stoupá pomalu, ale jistě. Kam až se dovalí, těžko povědět. Ovšem hrůzu nahání spolehlivě. Nejsou to radostné vyhlídky, ale můžeme si za ně sami.
My sami si svůj vlastní svět děláme chaotickým. Ztrácíme smysl pro řád, ztrácíme soudnost. Zbraní jsme vyrobili tolik, že naši planetu dokáží spolehlivě zničit. Dnes a denně jako lidstvo ničíme stvořitelské řády. Vrtáme se v genech a netušíme, jaké to může mít důsledky. Lidské zárodky shromažďujeme jako náhradní díly a nevíme, kam až to může dojít. Obklopili jsme se obrazovkami, omotali jsme svět sítěmi drátů a signálů, chrlíme informace jednu přes druhou - ale řád jim dáváme málokdy. Ty neradostné vyhlídky už započaly. Kristus mluví o tom, co již zakoušíme. Totiž, že světu chybí řád, že světu chybí pravidla. A že nám to nahání strach.
Ale už dost těch hrůz. Dnešní evangelium - i když se to na první pohled nezdá, je skutečně radostnou zprávou. Neradostné vyhlídky nejsou tím jediným, co se dozvídáme. Vedle špatných se objevují Bohu díky také vyhlídky dobré. A tyto vyhlídky dobré jsou pro nás důležitější než ty nedobré. Pocházejí totiž od Boha – ne od lidí. Celek budoucnosti má totiž naštěstí pro nás ve svých rukou sám Bůh.
Poslechněme si ještě jednou tu radostnou zprávu: A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko. - Když se vám bude zdát, že svět se hroutí, nemějte strach. Neděste se, když se zakymácejí dosavadní mocnosti. Neděste se, když se budou hroutit dosavadní zvyklosti a pravidla. Neděste se, když budou propukat boje, když objeví nové nemoci. Neděste se, když se ze světa vytratí řád. Naopak – napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko. Záchrana se v tu chvíli od nás nevzdaluje, ale přibližuje. Pán Bůh je s námi. Neponechá nás v nouzi. Kristus se neštítí lidské bídy. Neštítí se lží, běd a zmatků. Pozemský nepořádek mu nezabrání přijít. Přišel do betlémského chléva, přijde i do dnešního nepořádku
A to je veselá vyhlídka. Svou radostí vytlačuje předešlou pochmurnost. Když my lidé nehledíme na řády a pravidla, laskavý Bůh volá svět k nápravě. Posílá svého Mesiáše, aby uvedl svět do pořádku. Aby obnovil poškozené řády. Aby svým slovem a učením urovnal a uspořádal, co je rozházeno. Prostřednictvím Ježíše Krista Bůh dává světu nový řád. Řád, který nevytvářejí lidé právem silnějšího. Bůh dává světu nový řád, který se prosazuje mocí zabitého a vzkříšeného Krista. Řád, který se prosazuje láskou a moudrostí.
Jestliže kolem sebe vidíme divné věci, jestliže se nám zdá, že se svět zbláznil - neznamená to, že Pán Bůh svět opustil. Ne jen špatné vyhlídky začaly, ale i dobré vyhlídky už jsou nastartovány. Slavíme advent, proto věnujme pozornost právě těm lepším, těm Božím vyhlídkám.
Náš Pán přichází s mocí a velikou slávou. A právě jeho moc a jeho slávu můžeme už v nynějším světě objevit. Není to moc pyšných a arogantních vládců, ani moc vychytralých politiků. Kristova moc a sláva se zjevují jinak – v nezištné pomoci, v poctivé práci, u obětavých dárců, ve zvěstování evangelia o Božím řádu. Pokud tuhle moc a slávu ve světě nacházíme - pak jsme už zahlédli přicházet Syna člověka a království Boží je nám blízko. Amen

2.12. 2018 Prčice

AP: Milost vám a pokoj od toho, kterýž jest, kterýž byl, a kterýž přijíti má!

Pozdrav: Milé sestry a bratři v Kristu, vítám vás na dnešních bohoslužbách. Dnes slavíme 1.neděli adventní.

Introit: (Ž 25,1-4) K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši, v tebe doufám, Bože můj, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou moji nepřátelé nejásají. Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe. Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách. Amen.

Píseň: 273 – Zvedněte, brány, svrchků svých

Modlitba: Bože, ty přicházející, jak rádi bychom byli, kdybys k nám vstoupil. Tolik by se změnilo, Pane, kdybys přišel a byl tu s námi. Učiň to, oslov nás, dotkni se nás, pozvi nás ke svému stolu. Učiň z tohoto adventu svůj čas, ať jej máme od tebe darovaný, ať už ke svátečnímu klidu, anebo k dobrému činu. Obdaruj nás světlem, nadějí, dopřej nám očekávat tebe.
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jakož byla na počátku i nyní i vždycky, až na věky věků. Amen.

1čtení: Ř 13,11-14

Píseň: 260 – Otče, všemohoucí

2 čtení: Lk 21,25-36 kázání

Píseň: 272 – Jak vítati mám tebe

VP

Píseň: 448 – Sláva buď tobě, Bože náš

Ohlášky:

Příml. modlitba: Pane, prosíme tě, potěšuj svým Duchem ty, kteří jsou souženi nemocí, bolestí, samotou, ty, kteří jsou souženi pronásledováním či válkou… Prosíme za všechny, kdo tu dnes nemohli být s námi. Prosíme za nás všechny, dej, ať tě trpělivě vyhlížíme, ať pevně věříme, i když tě nevidíme. Amen

Poslání:(Žd 10,23) Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný. Amen

Požehnání:

Píseň: 276 – Slávy Pán přichází opět