2Te 2,1-12 kázání
Milé sestry a bratři v Kristu, připravujeme se na sváteční dny. Jako každý rok si při nich budeme připomínat, že v odlehlém, zapomenutém koutě světa, za okolností zdaleka ne lehkých a optimistických, v zimní noci, v páchnoucím chlévě, daleko od teplých hostinců a útulných lidských příbytků – se narodil ten, který přinesl lidstvu skutečně radostnou zvěst. Ten, jehož příchod předpovídali již starozákonní proroci. Proto si v tomto období jejich slova stále znovu čteme. Jsou to slova plná naděje a touhy po Mesiáši.
Z knihy proroka Izajáše jsme o Mesiáši slyšeli jako o proutku, který vzejde z pařezu Jišajova – tedy z kořenů Davidova rodu a bude naplněn duchem Hospodinovým. Bude úplně jiný než všichni panovníci, vládci a mocní tohoto světa, kteří rozhodují o lidských životech podle svých nálad a představ. On bude soudit nuzné spravedlivě a o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva (Iz 11,4). Nebude produkovat žádné zbraně, nebude shromažďovat armády a nepovede války – protože jeho moc bude tak obrovská, že dechem svých rtů usmrtí svévolníka (Iz 11,4). Jeho slovo dokáže přemoci naše svévolné chování, abychom nežili podle své vůle, ale podle vůle Boží. To všechno se naplnilo, když na náš svět přišel Syn Boží, narozený v jeslích v zapadlém městečku Betlémě. Ten, který pro nás zemřel a byl vzkříšen z mrtvých.
Současně je ale advent i dobou, kdy si připomínáme, že Kristus přijde na tento svět znovu. Očekáváme s nadějí jeho druhý příchod. Nevíme, kdy k tomu dojde. Nemůžeme určit nějakou přesnou dobu a datum. Jak praví sám Ježíš: O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec (Mk 13,32). Toto veliké tajemství nás má udržovat v trvalé bdělosti. Proč? - Aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde (Mk 13,36). Musíme být stále připraveni našeho Pána očekávat a přivítat.
Druhý list Tesalonickým, ze kterého jsme slyšeli dnešní 2. čtení - měl uvést na správnou míru některé nesprávné výklady Prvního listu Tesalonickým ohledně druhého Kristova příchodu. Tam o tom apoštol Pavel píše v tom smyslu, že příchod Páně přijde náhle a nečekaně jako přichází zloděj v noci (srv. 1Te 5,2). Tím chtěl své čtenáře vést k vnitřní připravenosti, stejně jako Pán své učedníky. Ale Pavlovi čtenáři slyšeli z jeho dopisu něco jiného než měli. Ne výzvu k duchovní bdělosti - ale ujištění, že ta doba už nastala. A tak začali unikat z reality. Přestali se starat o své každodenní povinnosti a všední záležitosti.
Proto je apoštol v této ukvapenosti až poblouznění, které se do jejich vyhlížení Pána vloudily - chce trochu přibrzdit. Ve své pastýřské moudrosti ví, že křesťanům musí sdělit 2 podstatné věci: Těm, kteří zapomínají na příchod Páně - je třeba zdůraznit jeho náhlost. A těm, co netrpělivě předbíhají a ztrácejí střízlivost víry píše toto: Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratři, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha či řeči či listem domněle pocházejícím od nás, jakoby den Pána měl už nastat (2Te 2,1-2).
Tento jakoby jiný pohled na příchod Pána Ježíše je velmi důležitý. Neboť již v době, kdy Pavel píše svůj list a potom mnohokrát znovu se v dějinách církve objevili tzv. falešní proroci. A ti svou výřečností, která se odvolávala na Ducha svatého, dovedli křesťany zmást a poblouznit. Proto Pavel píše: Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat (2Te 2,3). To ostatně říká i sám Pán Ježíš. Ale zatímco On zmiňuje přírodní katastrofy a změny v kosmu, ke kterým bude docházet před jeho příchodem (jak jsme o tom slyšeli minulou neděli) - tak Pavel mluví o tom, že příchod Páně nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení (2Te 2,3).
Co je to za hroznou postavu, která je opakem Syna Božího? Ježíš sloužil Bohu Otci a konal jeho vůli. Ale tento člověk nepravosti, Syn zatracení, antikrist, se postaví na odpor a povýší se nade všecko, co má jméno Boží, nebo čemu se vzdává božská pocta. - Nastane období, které se bude vyznačovat zesíleným působením satana, rozšířením bezbožnosti, lži, nespravedlnosti a nenávistí mezi lidmi i národy. Přijde člověk nepravosti, ztělesnění veškerého zla, který si dá dokonce prokazovat božské pocty, který se sám bude vydávat za Boha. - Zatím je tu tajemná překážka, která brání jeho příchodu. Až ta zanikne - přijde ten „zlý“, kterého Pán zničí při svém slavném příchodu. Do té doby je třeba mít se na pozoru před možnými svody, neunikat ze skutečného života a spojovat naději s každodenní činností.
Stojíme zde před tajemstvím, které zatím nejsme schopni plně pochopit. A současně v nás toto tajemství vyvolává mnoho otázek. Jestliže tento Syn zatracení usedne v chrámu Božím - co se tím myslí? - Jde o církev nebo spíš Jeruzalémský chrám, ze kterého ale zbyla jen jedna zeď nazývaná Zeď nářků? - Už staří církevní otcové byli přesvědčeni, že chrám bude jednou postaven znovu, aby tento antikrist měl kam usednout. A jestliže Pavel píše - že ta nepravost, kterou antikrist ztělesňuje, už působí, ale jen skrytě, dokud nebude odstraněn z cesty ten, kdo tomu brání – co to znamená? Někteří vykladači si myslí, že ten, kdo tomu brání, je mocný archanděl Michael, kterého Pán Bůh posílá na pomoc svému lidu – ale ten bude odvolán, aby se zlo mohlo plně rozvinout a projevit.
Tomuto těžkému a přece důležitému oddílu Bible příliš nerozumíme, ale jedno je jisté: než přijde Pán Ježíš, musí všechno dozrát, musí se odkrýt veškeré zlo, temnota a nepravost, které už působí skrytě. To všichni možná cítíme a je nám z toho úzko. Na všech stranách se popírají Boží normy, lidská pradávná touha být jako Bůh stále sílí a připravuje kulisy pro poslední vzpouru antikrista. Ale přesto toto všechno, co i nám Pavel píše - není nějaký horor, ale píseň adventní radosti a naděje: A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš zabije dechem svých úst a zničí svým slavným příchodem.
Už Izajáš prorokoval o tom, který který vzejde z kořenů Davidova rodu a který dechem svých rtů usmrtí svévolníka. A tak máme silnou naději, že vítězství nepatří antikristu, ať bude jakkoliv silný - ale Kristu Pánu, Božímu Synu, kolem kterého budeme shromážděni.
8. 12. 2019 Prčice
AP: Milost vám a pokoj od toho, kterýž jest, kterýž byl, a kterýž přijíti má!
Pozdrav: Milé sestry a bratři v Kristu, vítám vás na dnešních bohoslužbách. Dnes slavíme 2 .neděli adventní.
Introit: Iz 11,1-5
Píseň: Ž 150 – Chvaltež Nejmocnějšího
Modlitba: Pane, věčný a všemohoucí Bože, uprostřed tohoto šedého času přicházíme k tobě, abys ty přišel k nám. Prosviť nás svým světlem a proměň všechno, co žije v temnotě. Dej nám svou milost, vyžeň a zaplaš všechno zlé, odpusť viny. Pomoz nám svou silou, abychom tvé svaté jméno ctili a radovali se ze života, který jsi nám dal. Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, který s tebou a Duchem svatým žije a kraluje od věčnosti do věčnosti. Amen
1.čtení: Mk 13,28-37
Píseň: 675 – Přijď již, přijď Duchu stvořiteli
2.čtení: 2Te 2,1-12 kázání
Píseň: 261 – Aj, vzácný čas přišel (1-5)
Ohlášky:
Píseň: 452 – Za dar Slova, Bože milý
Příml. modl.: Pane Bože, prosíme za všechny lidi, aby uvěřili v tvé milosrdenství, lásku a věrnost. Ty, který chceš, aby se všem lidem dostalo pomoci a aby přišli k poznání pravdy, ty znáš také prostředky a cesty, jak se s nimi setkat. Pane prosíme za nás všechny, nauč nás prožívat každý den našeho života s vděčností a odpovědností před tebou. Dej, aby se nám tvá milost stala silou, která nás naučí radostné a věrné poslušnosti. Dej, aby na nás lidé viděli ovoce víry a chválili tebe, Bože. Prosíme tě o smír mezi národy. Dej, ať na zemi vládne pokoj a klid.
Pane, dej, ať všichni stísnění životem, postižení na duchu i na těle naleznou cestu k tobě. Prosíme za ty, které tíží jejich vina a svědomí, aby věřili ve tvé odpuštění.
Pane, přicházíš. Čekáš. Nabízíš naději, milost, odpuštění. Prosíme, pomoz nám k tomu jedinému: otevřít ti srdce a říct: Pojď, prosím, dál.
Nevyslovené prosby vložme do modlitby Páně: Otče náš …
Poslání: (1 Jan 4,13) Že zůstáváme v Bohu a Bůh v nás, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha. Amen.
Požehnání:
Píseň: 485 – Král věčný nás požehnej