Žd 1,1-14

Žd 1,1-14 kázání
Milé sestry, milí bratři, minulou neděli jsem mluvila o prvních 3 verších této první kapitoly Listu Židům – dnes se soustředím na další verše. A jak jste si jistě všimli, mluví se tam hodně o andělích. Slyšeli jsme o nich už v prvním čtení z knihy Zjevení. Pisatel této tajemné knihy vidí ve svém vidění velikou bitvu. Na jedné straně stojí archanděl Michael a jeho andělé - na druhé straně veliký děsivý ohnivý drak, také se svými anděly. Není to bitva pozemská, ale bitva, která se strhla na nebi. Na nebi, v jiné dimenzi, než kterou běžně známe a jsme schopni vnímat.

A slyšíme slova: A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé. Je to pohled do budoucnosti, pohled plný naděje, ve které nás utvrzuje i náš Pán Ježíš, když říká svým učedníkům: Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk (Lk 10,18). Ještě není úplně zničen – ale ví, jak málo času mu zbývá a proto běsní. Už je ale poražen a nemá nad námi poslední moc. Tu má Ježíš Kristus, v jehož službách Michael a jeho andělé jsou.

V dnešním textu z Listu Židům se slovo „anděl“ opakuje sedmkrát. Je vidět, že pro autora listu je to hodně důležité téma. Naproti tomu v naší církvi – se podle mého názoru – mluví v kázáních o andělích málo. Snad to plyne z obavy, aby to neznělo příliš pohádkově dnešnímu člověku, který anděly zná snad jen jako průvodce Mikuláše a čerta z mikulášské nadílky či z filmu „Anděl Páně“. Myslím ale, že je to škoda. O Hospodinových andělech či poslech Božích přece slyšíme v Bibli často.

Trochu odbočím. Při mé instalaci do tohoto sboru jsem dostala knížku s názvem: „Andělé nás neopouštějí“ (Eduard Martin) - s věnováním: „Pavlo, ať tě v Prčici andělé neopouštějí“. A já si myslím a děkuji za to, že se mi to přání plní... Nejdříve jsem knihu odložila, ale když mi při docházení za dětmi do místního Dětského domova došla biblická témata, která by děti náležitě upoutala - znovu jsem knihu jakoby objevila. Obsahuje krátké příběhy zachycující ony okamžiky, které jsou jakýmisi osudovými životními výhybkami. Zdánlivě mohou být nenápadné a přece mívají rozhodující úlohu. Může to být setkání s nějakým člověkem, událostí, knihou, filmem. Jako by andělský dotyk ukázal člověku novou cestu. Dětem se kniha líbí, hned začnou povídat, jak se už s nějakým andělem setkaly a jak vypadal. A přes tyto jednoduché příběhy, které v knize jsou - se nakonec oklikou dostaneme i k těm biblickým tématům.

Jedna obava z přílišného mluvení o andělech je v naší církvi určitě oprávněná a potvrzená z dějin církve: není v pořádku, když se andělé začnou uctívat a vznikne kult, který je biblické víře naprosto cizí. Právě proto Epištola Židům mluví na prvním místě o Ježíši Kristu, v němž Bůh, který mluvil různými způsoby skrze proroky, teď promluvil ve svém Synu jednoznačně a úplně. Křesťané ze Židů, na které se autor v listu obrací - byli tehdy pokoušeni učením, které vyvyšovalo anděly do postavení, které soupeřilo, či dokonce převyšovalo postavení samotného Krista. Už apoštol Pavel před tímto učením varoval koloské křesťany (Ko 2,18) i galatské komunity.
Tyto názory do křesťanských církví pronikly pravděpodobně z židovské tradice, ve které se tehdy hodně rozvíjelo SZ učení o andělích. Např. ve spisech raného judaismu jsou andělé při vyhlášení Zákona na Sínaji Božími prostředníky a mluvčími. Podle rabínských pramenů – zástupy nejlepších andělů sestoupili s Bohem na horu Sínaj, aby dali izraelskému lidu Zákon.

Ale Ježíš Kristus je vznešenější a stojí výše než andělé, kteří se mu mohou jen klanět, píše autor listu. I když se Ježíš stal člověkem, tak ho to neodsunulo pod anděly, ale jako Boží Syn je andělům, Božím služebníkům nadřazen. Tuto myšlenku autor dokazuje na základě SZ, protože čtenáři jeho listu uznávali jeho autoritu.
Ježíš je Boží Syn, ano Bůh sám, on je účasten stvoření a on také nese všecko svým mocným slovem. Všechno pomine, ale On zůstává jako ten, který sedí po pravici Boží.

„A za koho mě pokládáte vy?“(Mt 16,15) - ptá se Ježíš svých učedníků. Je to otázka i pro nás. Pokud nesprávně nebo nedostatečně chápeme, kým Ježíš je - neskloníme se před ním a neuvěříme v něj jako v Pána a Spasitele.
Když tedy v dnešním textu slyšíme o andělích - pak proto, abychom tím víc viděli slávu našeho Pána, který je neskonale převyšuje. A přece tito andělé v jeho službách bojují vítězně s anděly temnosti. Ty obě fronty tady jsou a stojí nesmiřitelně proti sobě. Však i Helvetské vyznání, které přijala naše církev za své učí, že „jedni andělé setrvali v poslušnosti a jsou určeni k věrné službě Bohu a lidem; jiní však svévolně padli a vrhli se do záhuby a stali se nepřáteli všeho dobrého i věřících“.

Náš viditelný svět má své neviditelné pozadí - jak nám dává zahlédnout Zjevení Janovo. A přece zvěst o satanu padajícímu z nebe je zvěstí o vítězství nad mocí zla. Nad mocí zla, ze kterého máme obavy. Ne ten starý drak - ale Kristus je Pánem. Na něho spoléháme, že i nás nese svým mocným slovem, když klesáme ve své slabosti.

A proto, abychom poznali jeho sílu, jsou tu andělé. Slouží Kristu v ustavičné oslavě a přicházejí i do našich životních příběhů. Nemají křídla a něžnou tvář, jak si je představují malíři č sochaři. Vždyť jsme četli o jejich nezachytitelné podobě: Jeho andělé jsou vanutí větru a jeho služebníci plápolající oheň. Ale mají své nezastupitelné poslání: Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení?
Pán Ježíš řekl, že maličcí mají anděly, kteří jsou neustále v blízkosti nebeského Otce (Mt 18,10). Ale nemusí nás mrzet, že už nejsme děti – ti andělé se neztratili. Jsou vysíláni k službě nám všem, kteří věříme v Ježíše Krista. Náš Pán Ježíš je vysílá, když potřebujeme ve své úzkosti a strachu jeho pomoc a ochranu, aby nám sloužili... Nejen Ježíšův pozemský příběh je plný andělů: jsou při jeho narození, slouží mu na poušti, posilují ho v Getsemanské zahradě, jsou v jeho hrobě i při je ho Nanebevstoupení. Ti andělé jsou totiž s námi, když kráčíme v jeho stopách. Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení? Amen.

7. 7. 2019 Prčice
AP: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi!

Přivítání: Milé sestry a milí bratři v Kristu, srdečně vás vítám v tuto 3. neděli po sv. Trojici.

Introit: (Zj 15,3-4) Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, Pane Bože všemohoucí; spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národů. Kdo by se nebál tebe, Pane, a nevzdal slávu tvému jménu, neboť ty jediný jsi Svatý; všechny národy přijdou a skloní se před tebou, neboť tvé spravedlivé soudy vyšly najevo. Amen.

Píseň: Ž 150 - Chvalte nejmocnějšího

Modl.: Chválíme tě, náš Pane a Bože, že smíme slyšet tvůj hlas: voláš nás z temnoty noci k novému dni, ze shonu k odpočinutí, z beznaděje k naději a budoucnosti. Voláš nás, když na tvůj hlas čekáme, i tehdy, když nečekáme, protože jsme unavení, protože jsme neúspěšní nebo zahořklí. Prosíme, pomoz nám tvému hlasu porozumět.
Pane Bože, stojíme před tebou jako společenství různých lidí. Každý si v sobě neseme něco z předchozích dnů. Chvíle, kdy jsme se smáli, kdy se nám dařilo a něco dobrého se povedlo. Příležitosti, ze kterých jsme načerpali novou sílu a chuť do života. Čas, který jsme využili dosyta a věnovali z něho i kus někomu jinému. Ale byly i situace, které jsme nezvládli a něco jsme pokazili. Dny, kdy jsme někomu chyběli a zůstali dlužni. Pane, děkujeme za každou chvíli, kdy jsme zažívali tvoji blízkost. Děkujeme, že díky tobě bylo leccos k unesení a že i v tom, co zůstalo nedořešené, smíme s tebou počítat. Prosíme o sílu pro dnešek, o vnímavost pro dny budoucí. Prosíme o odvahu do toho, co máme před sebou. Děkujeme, že jsi byl, že jsi, a že také budeš. Amen.

1 čtení: Zj 12,1-12

Píseň: 199 - Slož, co srdce tísní

2.čtení: Žd 1,1-14 kázání

Píseň: 473A - Vezmi, Pane, život můj

Ohlášky:

Píseň: 248 - Ježíše se nespustím

Příml. modl.: Pane, chceme v tomto světě stát na tvé straně, přinášet lidem skutečnou pomoc. Prosíme tě, aby ses naším prostřednictvím setkával s lidmi, kteří trpí, kteří ztrácejí víru a naději, kteří tě potřebují, aby lépe porozuměli svému životu. Prosíme za všechny soužené a trpící událostmi dnešního světa Dej, ať ve své bolesti v tobě naleznou útěchu. Slovy modlitby chceme vyjádřit touhu, aby tvá vláda, Pane, byla den ze dne patrnější: Otče náš…

Poslání: (Žd 13,2) Bratrská láska ať trvá; s láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud – tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly. Amen.

Požehnání:

Píseň: 485 – Král věčný nám požehnej