Květná neděle – virtuální bohoslužba 5. 4. 2020 Sedlec-Prčice
Pozdrav: Ve jménu Boha Otce, i Syna, i Ducha svatého
Milé sestry, milí bratři, protože se stále nemůžeme scházet, oslovuji vás alespoň tímto neobvyklým způsobem.
Na dnešní neděli jsme měli naplánované mládežnické bohoslužby. Při těchto bohoslužbách, kdy se sejdeme jako obvykle, mají naši mladí 1. čtení z Písma. Vždy v pátek před touto nedělí při biblické hodině nacvičujeme s mládeží čtení biblického textu, mluvíme o něm, promýšlíme souvislosti. Škoda, že tuto neděli neuslyšíme, jak s osobním nasazením text čtou. Věřím ale, že brzy tomu zase tak bude.
Dnes slavíme Květnou neděli. Je to označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní, kterou začíná týden těsně před Velikonocemi. V tuto neděli si církev připomíná Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. Jede na oslátku, které mu přivedli učedníci. Mnozí před Ježíšem rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí. A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: „Hosana! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově, požehnáno buď přicházející království našeho otce Davida. Hosanna na výsostech!“ (Mk 11,10).
Píseň: 166 – Pán Bůh je přítomen
Modlitba: Pane Bože, toužíme po Tvém ujištění, že ses tohoto světa, svého stvoření nezřekl, ale stále nás máš rád, jsi nám nablízku a můžeme ti důvěřovat. Skláníme se před Tebou, svatým a věrným Bohem a pokorně Tě prosíme, aby ses nad námi smiloval podle svého milosrdenství a odpustil nám. Naše nepravosti nás trápí a tíží. Nemáme před nimi kam utéci, obkličují nás ze všech stran. Pane, dej, ať s vírou a důvěrou v Tebe přijmeme zvěst evangelia o Tvém velikém odpuštění nám hříšníkům. Děkujeme Ti za tuto nezaslouženou milost, kterou jsi nás obdaroval. A prosíme, když se zachvíváme ve větru nedověry, stůj při nás a posiluj naši víru v Tebe. Daruj nám víru, která rozpoznává Tvou vůli, tvou záchranu, tvou lásku a milost. Amen.
Kázání: Žalm 23 (Kralický překlad):
Žalm Davidův.
Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.
Na pastvinách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí.
Duši mou občerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.
Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, nebo ty se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, toť mne potěšuje.
Strojíš stůl před obličejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá.
Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého, a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy.
Milé sestry, milí bratři, je to známý žalm. Uměli ho zpaměti generace před námi, i naši konfirmandi se ho učili. Myslím, že je dobré si ho občas znovu připomenout.
Davidova harfa už dlouho mlčí. Dějiny nám ani nezanechaly žádné záznamy o melodiích, jež hrála. Možná žádné písemné záznamy ani nikdy nebyly. Zůstávaly jen v paměti hudebníků, které učil, a od nich se přenášely z generace na generaci.
Melodie Davidovy harfy jsou ale stále živé, ne ve slyšitelných melodiích hudebních nástrojů, ale spíš ve vnitřní rezonanci duše, kterou žalmy vyvolávají. Během následujících staletí poznaly takovou reakci na Davidovy žalmy milióny lidí ze všech ras a prostředí a ze všech koutů země. I Ježíš Kristus ve svých modlitbách používal žalmy. Žalmy mají pečeť své doby, ale jsou nadčasové. Dávají člověku sílu a naději i v nejchmurnějších chvílích, nutí nás dívat se na sebe kriticky a v lítosti si očišťovat srdce.
Žalmy mluví o Bohu a jeho vztahu k lidem. Mluvit o Bohu je ale těžké, proto k tomu žalmisté používají různé obrazy.
Žalm 23 je také plný obrazů a současně je to jedno z nejstarších biblických vyznání víry. Jeden z těch pokusů shrnout, čemu můžeme v životě věřit, na co se můžeme spolehnout a v čem spočívá naše naděje. Chtěla bych se s vámi společně nad těmito obrazy zamyslet.
První obraz začíná slovy: Hospodin jest můj pastýř.
Z dějin víme o mnoha různých vůdcích, kteří vládli úspěšně či neúspěšně. I dnes je hodně různých vůdců, kteří nás různě úspěšně provádějí nebo chtějí provést touto náročnou situací. Je to doba, kdy se odhalují jejich povahy a schopnosti či neschopnosti se s dnešní krizí (i s tím, co po ní bude následovat) vypořádat.
Každá krizová situace je ale zároveň příležitostí pro řadu negativních tendencí. Buďme nyní ostražití nejen vůči viru, ale si vůči rozhodování našich vůdců. Nechtěla bych ale sklouznout do nějaké laciné kritiky. Všichni víme, jak pro každého z nás je teď cokoli rozhodnout o mnoho těžší než dříve. Je to situace, kterou jsme ještě nezažili a nevíme přesně, co přinesou další dny, týdny a možná i měsíce.
Hospodin je dobrý vůdce, dobrý pastýř. Nenutí nás ale, abychom se od něj nechali vést. Rozhodnutí nechává na nás. Dnešní nejistá doba zřetelně ukazuje, na co se lze spolehnout a na co ne. Pán Bůh je ten, kdo se stará a komu na nás záleží. Věřím, že nás touto situací provede a snad nám dá i leccos pochopit.
Druhý obraz: Nebudu míti nedostatku. Na pastvinách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí.
Počáteční obavy, že budeme hladovět, že nebude dostatek potravin, se naštěstí nevyplnily. V obchodech jsou stále plné regály. A určitě jsme za to vděční. Vždyť to není vůbec samozřejmé. Víme přece, že jsou země, kde lidé mají opravdu hlad.
Také nám postupně dochází, co je skutečně podstatné a co pro naše životy nejvíce potřebujeme. Jsme vděčni za to, že máme co jíst, kde bydlet, že netrpíme zimou. Klid, bezpečí a pokoj domova se dnes jeví cennější než cokoli jiného dříve.
Ale existují nejen potřeby těla, ale i potřeby vnitřní. Mít s kým mluvit, o čem přemýšlet, s kým a z čeho se radovat, moci lásku dávat i přijímat. Jsme vděčni za život, za naše nejbližší, za přátele, za lidské vztahy. Dochází nám, že to nejdůležitější, život a lásku jsme dostali a dostáváme od Pána Boha darem. Bůh nás doprovází svou dobrotou, starostlivostí a láskou. Jím vedeni jdeme životem, plni radostné důvěry, že dojdeme k cíli.
Obraz třetí: Duši mou občerstvuje,…
V ekumenickém překladu stojí: Naživu mě udržuje,..
To znamená vrací mi život, vrací mi duši, vrací mi chuť do života. To nám všem bude hodně třeba. Věřím, že Pán Bůh to dělá. Ale je někdy těžké uprostřed všech ostatních vlastních aktivit a starostí o to, co bude zítra a v příštích dnech, vidět to Boží posilující jednání. A také to, jak nás Pán Bůh stále znovu a znovu přivádí k sobě, ke zdroji občerstvení.
Obraz čtvrtý: Vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.
V životě nastávají chvíle a situace, kdy si nevíme rady. Je dobré mít se s kým poradit, s někým mluvit o tom, co dělat, co je správné a spravedlivé. Náš Bůh nás vede po stezkách spravedlnosti pro své jméno. Nenechává nás bezradné. Můžeme se ho ptát skrze modlitbu, v modlitbě. S pomocí Boží hledat odpovědi a zápasit o ně. Hledat co je správné a spravedlivé a nebýt si jistý jen svým vlastním názorem. To je často velice dlouhý a namáhavý proces. Ale určitě stojí za to.
Obraz pátý: Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, nebo ty se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, toť mne potěšuje.
Strojíš stůl před obličejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá.
Žalm 23 se často čte při pohřebních shromážděních a to hlavně pro tuto část verše: Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti,… Nemyslím si ale, že údolí stínu smrti je pouze, nebo především, okamžik tělesné smrti, kdy náš život na této zemi končí. Na jiných místech Písma totiž můžeme najít slova: údolí stínu smrti, ve vztahu k situacím současného života.
Je hodně takových údolí. Není jen jedno. V životě může být mnoho situací, kdy procházíme údolím stínu. Mohou to být různá údolí ohrožení, cesty, na kterých ztrácíme sílu. Cesty, na kterých už chceme všechno vzdát, protože už toho máme dost. Cesty osamění, zoufalství, obav a strachů, cesty našich nemocí. A Pán Bůh nám nezaručuje, že takovými údolími či cestami nikdy nepůjdeme. Chodíváme jimi, jdeme jimi. Pán nám však slibuje, že v takových situacích nebudeme sami, protože nás bude doprovázet a potěšovat.
A i když půjdeme tím posledním v tomto životě „údolím stínu smrti“, věřím, že náš Pán Ježíš půjde vedle nás, povede nás,protože to tam zná a ví, že to není slepá cesta, ale cesta, na jejímž konci je kalich plný až po okraj. Kalich naplněného života, kterým nás v naději a víře vede do věčného života spolu s ním.
Obraz šestý: Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého, a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy.
Podle ekumenického překladu: Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů.
Od roku 1924 se v naší kapli konaly evangelické bohoslužby. Teď kaple v neděli zeje prázdnotou. Je zde zima, nikdo netopí. Proč také. Otevírám alespoň okna, aby se naplnila slunečními paprsky a zpěvem ptáků.
Nevíme, kdy se tady zase společně sejdeme. Do teď jsme prostě jednoduše ráno vstali, oblékli se a šli (pokud se nám chtělo). Ještě nedávno jsme si nedovedli představit, že by bohoslužby nebyly. Schází nám. Také společenství s bratry a sestrami v Kristu chybí. Schází společné posazení při kávě, čaji a dobrotách, které přinášely naše ochotné sestry. Chybí nám rozhovory, děti kreslící obrázky a jejich pobíhání po kapli. Co dřív byla samozřejmost, teď samozřejmostí není. Myslím, že teď pro nás toto vše bude daleko vzácnější a budeme si toho více vážit a budeme za to Pánu Bohu vděčni. Amen.
Píseň: 636 – Z tvé ruky Pane můj
Přímluvná modlitba: Pane Bože, žijeme v náročném čase. Někdo padá vysílením a únavou, na někoho je toho hodně. Samota, starost o druhé, strach nebo úzkost z pobytu jen mezi čtyřmi stěnami. Někteří jsou sami doma, někteří jsou v bytě plném lidí, kde na sebe narážejí a už si možná začínají lézt na nervy. A současně jsme všichni spojeni sevřením, ale také nadějí, že to už konečně jednou skončí. A my budeme zase moci jít ven za blízkými a oni za námi. Pane, prosíme tě o sílu to teď všechno zvládnout. Prosíme o posilu do příštích dnů.
Děkujeme za slova povzbuzení, pravdivé zprávy, za všechny ty příklady solidarity a lidství. Prosíme za lidi v Domovech seniorů a nemocnicích, kteří v tomto čase zůstávají bez návštěv svých blízkých. Buď s nimi a navštiv je ty sám. Prosíme také za všechny, kdo se o ně starají. Dávej jim sílu tuto těžkou situaci vydržet a neztrácet naději. Díky Ježíši Kristu věříme, že ti nejsme lhostejní a že nás v tom nenecháš. Daruj nám svou blízkost zakoušet. Nevyslovené prosby můžeme vložit do modlitby, kterou nás naučil sám náš Pán: Otče náš,…
Poslání: (Ga 2,19b-20) Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji již já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.
Požehnání: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého buď s vámi se všemi. Amen.
Píseň: 489 – Tvé požehnání, dobrý Otče
Kázání on-line, slovo na každý den apod. Lze najít na:https://www.e-cirkev.cz/clanek/6622-Online-vysilani-evangelickych-bohosl...¨