2 S 22,30-31 kázání
Tato slova jsou z písně krále Davida. Je to modlitba - ve které David vyznává svou vděčnost Bohu. Bohu, který ho chránil a vysvobozoval – ať už z moci Saulovy a nepřátel - tak z provazů podsvětí, které se kolem něho stáhly. Je to svědectví toho, kdo poznal - že tam, kde při člověku a s člověkem je Bůh - je ochrana a naděje. Nejsou to jen laciná slova někoho kdo nic nezakusil - ale vyznání muže, který byl vystaven mnoha těžkým zkouškám, ve kterých si někdy sáhl až na dno svých sil. Je to dobré poselství založené na osvědčené přítomnosti Boží moci.
Lidé odjakživa touží po nějaké životní jistotě. Přejí si - aby cesta kterou si zvolili - byla bezpečná a vedla k dobrému cíli – aby byla dokonalá. Je to pochopitelné. Lidi odjakživa postihovaly a postihují různá zklamání, různé problémy, různá neštěstí. Kdo častokrát prožil mnohá zklamání, problémy, neštěstí, kdo zakusil bolest a žil v nejistotě co bude zítra - touží po tom, aby už konečně mohl žít klidně, pokojně a beze strachu z příštích dnů. Proto si lidé přejí mít záruku a jistotu, že půjdou cestou dobrou a dokonalou.
Tomu jistě rozumíme – vždyť i my si přece takové bezpečí přejeme a hledáme. Víme, že není nic těžšího než najít takový způsob života, aby to byl život nepromarněný, bohatý, hluboký. Není ale lehké objevit takovou životní cestu, která nepřináší zklamání a je cestou požehnanou.
Je proto užitečné připomenout si zkušenost krále Davida, jak o ní vydal svědectví ve své děkovné písni. V kralickém překladu nám to bude možná o něco bližší: Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť štít všech, kteříž doufají v něho. - Z těch slov slyšíme dobrou zprávu. Hledáme-li dokonalou cestu - pak vězme, že taková cesta skutečně existuje. Je to cesta Boží. Zvěst Písma nám chce usnadnit hledání takové cesty a říká nám: není nikde jinde než u Boha, ve společenství s ním.
Naše životní cesta – když o to usilujeme - může být sice docela slušná, dobrá a třeba časem i lepší - ale jen Toho Boha silného cesta jest dokonalá. Tak nám svědectví Písma pomáhá objevit poklad, který bychom sami jen těžko hledali. Cesta po které lidé touží - je v životě podle Boží vůle a ve spolehnutí se na jeho lásku v Ježíši Kristu.
Odedávna se lidé ptali jak žít, jak nejlépe uspořádat svůj život, jakým směrem jít:
Jedni viděli dokonalost životní cesty v důrazu na povznesení ducha. - Pěstovat svou duši! Vyhradit jí přední místo i za cenu toho, že budou pominuty hmotné věci.
Jiní zase kladli důraz na harmonické soužití člověka s přírodou – to prý je ta pravá cesta života.
Vedle toho nechyběly důrazy na asketický život a naproti tomu zase úsilí nabýt co největší množství pozemských statků.
I dnes je nám nabízeno mnoho rad a orientačních bodů, ukazujících k té zaručeně nejlepší cestě. Ze všech stran slyšíme mnohé recepty na úspěšný a skvělý život…
Existuje jistě také poctivé hledání - které může mít naše sympatie, ale vedle toho je i to - co budí náš nesouhlas a odpor. Lidé často šli a jdou také cestami násilí a útlaku, cestami podvodů a falše, cestami spojenými s duchovním a kulturním barbarstvím.
Je mnoho lidských cest - je bezpočet možností životního stylu - ale kde je nějaká záruka a kde vzít jistotu, že to bude cesta dobrá? Otázka po dobré cestě je věčnou otázkou všech generací lidstva.
I v Písmu je neustále kladena různým způsobem. Někdy přímo a jindy ji zase slyšíme mezi řádky. Také král David na ni hledal odpověď. Jeho životní příběh asi známe. Víme že to neměl snadné a že musel čelit jak nepřátelům, tak svému vlastnímu pokušení a hříchu. Znovu a znovu musel hledat životní směr a pomoc. Nakonec došel k tomu, co vyznává ve své písni: S tebou (Bože) proběhnu i nepřátelskou vřavou, se svým Bohem zdolám hradbu, s Bohem, jehož cesta je tak dokonalá. To, co řekne Hospodin, je protříbené. On je štítem všech, kteří se k němu utíkají.
To je ta správná odpověď. Boží cesta je dokonalá a Boží slovo protříbené. Je to osvobozující poselství. Po všech zkušenostech, které máme se všemi lidskými pokusy o nalezení dokonalé cesty - by se nám mohlo zdát, že taková cesta neexistuje. A skutečně - žádná cesta založená jen na přirozených předpokladech rozumu a na našich schopnostech - není dokonalá. Jenže my smíme slyšet Boží slovo a ve víře poznat - že všude tam kde se setkáváme s Bohem - taková cesta je. Bůh je ta cesta i pravda i život. Bůh sám je nositelem takové cesty. Bůh silný, Bůh mocný, Bůh laskavý a milosrdný, na kterého se můžeme vždy spolehnout, když se k němu utíkáme.
Jednou jsem viděla takový obrázek. Na jedné straně na něm byl náš svět a my lidé. Na druhé straně království Boží. Lidé se chtěli dostat na druhou stranu - ale mezi nimi a Bohem byl hluboký příkop - propast způsobená naším hříchem a tam cesta končila. Lidé se snažili přes onen příkop postavit most. Ale i když se jakkoli namáhali a vymýšleli stále nové a pevnější konstrukce - nikdy se jim nepodařilo most dokončit. Ten most totiž musel dokončit Bůh. Bůh sám postavil most na cestě k nám … a je to pevná a spolehlivá stavba. Ten most má podobu kříže a Bůh za námi po něm přichází v Kristu, který nás přes propast bezpečně převádí.
Není to naše cesta za Bohem, ale Boží cesta za námi. Cesta po které za námi přišel, cesta předznamenaná jeho zájmem o člověka. Bůh člověku rozumí. Vidí nás tak, jak toho nikdo jiný není schopen. Vidí i do nejskrytějších zákoutí srdce a přichází k nám s porozuměním a láskou. Otevírá budoucnost i těm nejposlednějším. Nikdy nedává prázdné sliby. Co kdy řekl, stalo se. Když slíbil vysvobození z Egypta, Boží lid se vydal na cestu svobody. Když řekl, že dá lidu zemi, dodržel slovo. Jako dobrý pastýř pečoval o svůj lid. Byl štítem bezpečí všech, kdo v něho doufali. Zastával se ukřivděných a zjednával jim právo. Když dal zaslíbení, že pošle svého Mesiáše, přišel v Ježíši Kristu. V něm pak ukázal dokonalost své cesty. V něm dokonal své dílo a učinil ten nejúžasnější zázrak všech zázraků: zlomil osten hříchu a porazil smrt. Poslední slovo nad námi má ten, jenž řekl: Já živ jsem, i vy živi budete (J 14,19b).
Cesta Boha silného je dokonalá! Jen je třeba ji přijmout a vydat se po ní. Je třeba své konání, vztahy k druhým lidem, svá slova, … - celý svůj život řídit podle Boží vůle. Vědět, že láska je víc než nenávist - pravda víc než lež - pokoj víc než hlasité prosazování sebe - odpuštění víc než pomsta a pokora víc než pýcha. Usilovat o spravedlnost, mít čas pro druhé, hledět na Boha a od něho k lidem, být svobodný od sebe pro druhé. - To je být s Bohem, to je - s ním proběhnout i nepřátelskou vřavou, zdolat s ním i hradbu – to znamená zdolat s ním – s jeho pomocí - všechny problémy, soužení, zklamání, neštěstí, … To je být s Bohem, jehož cesta je tak dokonalá! Naslouchat tomu, co Bůh řekne, protože jeho Slovo ukazuje na Ježíše - na toho, k němuž se lze vždy utíkat a mít v něm štít bezpečí a který nás sám zve – jak čteme v Písmu:
Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží. Amen.
31.10. 2021 Prčice
AP: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi!
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, vítám vás v dnešním shromáždění. Dnes slavíme 22. neděli po sv. Trojici.
Intro:(Ž 32,8) Hospodin praví: Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou máš jít, budu ti radit, na tobě spočine mé oko. Amen
Píseň: 168 – Zpívejte, čest vzdejte
Modlitba: Pane Bože, skláníme se před Tebou a chceme tě chválit a děkovat za všechno, co konáš v našich životech. Děkujeme ti, že nás podpíráš na cestách života. Temnota prchá, když ty vyšleš své světlo, lidé se stavějí na nohy, když Ty jsi je zvedl. Vstávají a jejich srdce se vzpínají k tvé chvále. Celé stvoření, celá země tě spolu s námi chválí… Žijeme, protože ty jsi nás stvořil a pečuješ o nás.
Pane, pokorně Tě prosíme, smiluj se nad námi a odpusť nám. Naše nepravosti nás trápí a tíží. Nemáme před nimi kam utéci, obkličují nás ze všech stran. Pane, dej, ať s vírou a důvěrou přijmeme zvěst evangelia o Tvém velikém odpuštění. Děkujeme Ti za tuto nezaslouženou milost, kterou jsi nás obdaroval. A prosíme, když se zachvíváme ve větru nedověry, stůj při nás a posiluj naši víru v Tebe.
Duchu svatý, prosíme otevírej naše uši a mysl pro slovo Boží, abychom odtud odešli posíleni. Pane, prosíme Tě, buď zde mezi námi. Amen
1čtení: J 14, 1-14
Píseň: 446 – Moudrosti poklad z nebe
2čtení: 2 S 22,30-31 kázání
Píseň: 440 – Ozvi se, Pane můj
Ohlášky:
Píseň: 355 – Kristus má v rukou celý svět
Příml. modl.: Pane Bože, přinášíme před tebe své bližní, kteří strádají na těle nebo na duchu, a my sami jim neumíme pomoci. Prosíme, smiluj se nad nimi.
Pane, přinášíme před tebe mnohé další věci, které nás trápí a se kterými si nevíme rady. Přinášíme před tebe náš svět, zmítaný hrůzou z toho, co se již stalo, a strachem z toho, co se ještě stane. Přimlouváme se za státníky, kteří rozhodují o osudech národů. Prosíme, ať je přetržen řetězec násilných činů a lidstvo vykročí cestou pokoje.
Pane, prosíme za tento náš sbor, dej, ať roste a sílí.
Spojme se nyní k modlitbě, kterou nás naučil náš Pán: Otče náš…
Poslání: (Mi 6,8) Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem. Amen.
Požehnání:
Píseň: 192 – Dobře staví, kdo zná a ví