Lk 3,1-6 kázání
Milé sestry, milí bratři, slovo Boží se stalo. Nebylo řečeno, ne že si někdo přečetl, uslyšel. Stalo se, to znamená: bylo uskutečněno, něco přineslo, něco poznamenalo, změnilo. Nebo někoho. Slovo Boží které se stává – proměňuje člověka, zasahuje do života, přináší změnu. Zde se stalo slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu - a stalo se na poušti.
A my víme že se jednalo o toho Jana, který se narodil Alžbětě v době, kdy diagnóza byla trvalá neplodnost a věk už překročil všechny lidské předpoklady. I její muž Zachariáš byl již starý. Byl to kněz a věrně sloužil v chrámu. A tu se stal k Zachariášovi advent. Přepadl ho advent kterému nemohl uvěřit. Přišel anděl a oznámil mu, že se mu narodí syn. Otevřel mu dveře očekávání. Tak se stává Boží slovo.
Tam, kde již nikdo nic nečeká - tam, kde je již jen zaběhnutý stereotyp - kde již i taková věc, jako je ženina neplodnost byla vytěsněna ze života a zanechala po sobě jizvu - tam začíná advent. Protože tam vstupuje Bůh a jeho slovo se stává.
Ale tu je kněz Zachariáš přistižen u zavřených dveří. Zkrátka již zavřel dveře všemu očekávání. Na všecko si už zvykl, vykonává svůj kněžský úřad, mívá službu v chrámu při oltáři, cesta domů k Alžbětě a zase cesta do chrámu a tam a zpátky a dny ubíhají. Dveře chrámu sice zůstávají otevřené, dveře srdce se ale už zavřely. Jaképak očekávání - lépe je smířit se s daností, plnit si to své. A pak přichází anděl. Slovo Boží se stává a kněz není připraven.
To s Alžbětou je tomu jinak. Čteme o ní, že pět měsíců své těhotenství tajila a říkala si: Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi. Alžběta zde vystupuje jako jakýsi prototyp ženy, která neztrácí naději. Která svoji víru spojuje s Boží láskou a Boží mocí. Její advent vypadá jinak. Přichází k ní tichá radost, pro kterou nikdy nepřestala být otevřená. Její víra a naděje dostaly svůj jasný tvar. Pán s ní sňal jho pohany. Také tak vypadá advent. To, co člověka nejvíc tíží, to přestává mít svoji sílu, to ztrácí na intenzitě. Také tak se Boží slovo stává.
A na galilejskou scénu vstupuje Jan Křtitel. Moc toho o něm nevíme. A přece něco. Při jeho narození byl jeho otec naplněn Duchem svatým a chválil Pána. A chlapec rostl a sílil na duchu. A žil na poušti až do chvíle, kdy vystoupil před Izrael. Ta chvíle začíná, když se k Janovi stalo na poušti slovo Boží.
To je zase Janův advent. Jeho život na poušti dostává své určení. Nebude to těkání od jednoho k druhému, nebude to jen nesmyslné bloumání pouští skutečnou i pouští života. Jan dostává konkrétní úkol, jeho život dostává jasné určení a jasný smysl. Tak k Janovi přichází advent. Ve slovu, které se stává. A Jan to slovo nese a Jan přináší advent do mnoha dalších životů.
Zvěst kterou nese a pro kterou byl určen, má jasné kontury: Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů. To je výzva k zastavení, to je výzva k hledání nové životní orientace, to je výzva k rekapitulaci prožitého, výzva k tomu, aby si lidé uvědomili, co dělají špatně. A to je výzva ke změně životního stylu. To je výzva k přijetí adventu.
Člověk, který si uvědomuje co dělá špatně, který činí pokání, který vyznává svůj hřích, který pojmenuje své viny, prohry, všechno, co ho tíží a nedá mu spát – takový člověk přijímá advent. Protože se stává novým člověkem. Přijímá Krista a již nemůže jinak. Cesta k Bohu je otevřená. Janova výzva ukazuje cestu ke Kristu. Jaká je to cesta a jaký je to advent s Kristem?
Milé sestry, milí bratři, určitě někteří z nás znají situaci, kdy nevědí, jak dál, kdy propadají beznaději, kdy se otevírá propast a člověka jímá strach, kdy se zdá, že všude je jen samá tma, nic nemá cenu, cesty jsou křivolaké, a kdo ví, kam vlastně vedou. Známe to. Napadlo nás v tu chvíli, že je to konec. Že to dále neuneseme. A tu přichází advent. Nové očekávání.
Advent - který nám zvěstuje, že není žádná propast, do které bychom upadli až na dno bez možnosti záchrany. Že nejsou žádné hory a pohoří života, přes které bychom nakonec nepřešli, i když unaveni a poškrabáni. Že není žádná soustava zatáček, do které bychom se zamotali bez možnosti výjezdu. Řečeno ještě jinak: Není nic, v čem by s námi nebyl Bůh.
Volání Janovo je naléhavé. Volá do samého středu Božího lidu. Volání po změně je pro mnohokrát zdeptaný Boží lid náramně důležité. Vždyť v takové situaci je každá útěcha dobrá, i když s sebou přináší námahu. Jan tlumočí to, co Izraelci dávno znali z proroctví Izaiášova. Jako opora pro Janovo volání jsou zde ta prorocká slova. Zřejmě jsou to slova, která musí být stále znovu a znovu připomínána. V době kdy je prorok Izaiáš Izraelcům říká, v té době se nalézají v zajetí. Situace je bezvýchodná, zajetí nekonečné, útrapy nevyslovitelné. A do takové situace zní to Izaiášovo slovo. Zajatý lid se má připravit na vysvobození, na novou cestu. Má se připravit na vyjití do svobody. A to je také advent. Uprostřed zajetí slyšet o cestě do svobody.
Žádné zajetí není pro člověka poslední zkušeností. I z něho je cesta ven. Jen nepropadat zoufalství a beznaději. Bůh nenechá svůj lid na dně beznaděje, na dně rezignace. Jen se připravte. A ty Jane, volej.
A Jan volá. Volá k pokání, volá ke křtu, který je znamením odpuštění hříchů. Ještě ovšem nejsme tak daleko, abychom mohli mluvit o křtu ve jméno Ježíše Krista - o křtu symbolizujícím ono kristovství, spolehnutí na milost. Janovo volání ke křtu je voláním k otevření srdcí, voláním k pokání, k přijetí křtu. - Kristovo volání bude voláním k milosrdenství a milosti, k odpuštění a hledání nových cest. Kristovo volání bude doprovázeno Duchem svatým. - Janovo volání vybízí k opuštění starých, pohodlných cest, cest plných hříchu, propasti a temnot. - Kristus vybídne k přijetí oběti, k lásce a milosrdenství.
Jan pokračuje v linii zákona, - Ježíš tu linii přesměrovává do směru vzkříšení. - Ale zůstaňme ještě u Jana. Jan přináší advent. Přináší takový advent, o kterém německý filosof Ernest Bloch řekne: „Přeji vám všem pěkný vánoční čas. Ale nezapomeňte: advent je stále. Přes vánoce i po vánocích. Advent je pořád“. Tak buďte pozorní a stále otevření k jeho přijetí.
Milé sestry a milí bratři - i u nás je advent pořád. Každý den je nová nabídka k životu z víry, lásky, služby, odpuštění, smíření. Každý den je darem, který máme zhodnocovat. Advent nemůžeme omezit jen na čtyři neděle církevního roku. Advent je stále. Každé nové ráno, každý nový den, každým okamžikem.
Také dnes je advent. A je v tuto chvíli zvěstování a je ve chvíli, kdy budeme společně slavit svatou VP. Advent je s námi. A je s námi také Pán Ježíš Kristus a chce s námi večeřet. Amen.
28.11. 2021 Prčice
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, vítám vás na dnešních bohoslužbách. Dnes slavíme 1. adventní neděli. Advent – čili příchod.
AP: Milost vám a pokoj od toho, kterýž jest, kterýž byl, a kterýž přijíti má!
Intro: (Iz 40, 1-5)
Píseň: 276 – Slávy Pán přichází opět 219 – Hory, doly, stráně
Modlitba: Pane, přicházíš. Čekáš. Nabízíš naději, milost a odpuštění. Prosíme, pomoz nám k tomu jedinému – otevřít ti a říct: Pojď, prosím, dál. Amen
1čtení: Lk 1, 5-24
Píseň: 273 – Zvedněte, brány, svrchků svých
2čtení: Lk 3,1-6 kázání
Píseň: 504 - Tak, jaký jsem, ač nemám nic 675 – Přijď, již, přijď Duchu Stvořiteli (Sv 278)
VP
Píseň: 510 – Ó Pane můj, pokoj ať tvůj
Ohlášky:
Modlitba: Pane Ježíši Kriste, s Tebou vstoupilo do našeho světa Boží království a začali se dít velké změny. Věříme, že se tak děje i dnes s námi. Otevři nám prosíme oči, pro všechno krásné a dobré, co mezi nás zaséváš svým slovem a láskou. Děkujeme ti, že jsi nás posílil u svého stolu pro další cestu životem.
Pane, prosíme Tě, vzbuzuj pravou naději ve všech, kteří stojí v nějakém trápení, v nemoci, v situacích, v nichž sami nevidí žádné dobré řešení a žádné východisko. Dej, ať svou naději vloží v Tebe.
Pane, prosíme za tento svět. Prosíme za ty, kdo mají moc rozhodovat – aby se rozhodovali moudře, aby zapojili rozum i srdce a nehleděli jen na své zájmy.
Pane, prosíme tě, provázej nás příštími dny, ochraňuj nás a opatruj, abychom se tady zase příští neděli mohli sejít. Amen.
Poslání: Zj 1,4:
Milost vám a pokoj od toho, kterýž jest, kterýž byl, a kterýž přijíti má!
Požehnání:
Píseň: 261 – Aj čas vzácný přišel (1-5)