Ž 72 kázání
Kdo by si nepřál spravedlnost, pokoj, zdar a hojnost? Či dokonce trochu slávy, velikosti a uznání pro svou zemi? - Přání a touhy vkládáme do modliteb a volání. Pane Bože, pomoz! Daruj nám své požehnání! Požehnej svému lidu! Touha vložená do modlitby směřuje k Nejvyššímu. Od něj pak (odvozeně) se očekávání vztahují k tomu, který stojí v čele - který vládne:
Bože, předej své soudy králi a svou spravedlnost královskému synu…
Bože pomoz, ať ten, který se nyní ujímá moci, ať ten přinese všem lidem v zemi spravedlnost a pokoj.
Tento žalm se nejspíš recitoval (či zpíval) na korunovační slavnosti ve starověkém Izraeli. Vyjadřoval přání lidu a jeho podporu spravedlivé vládě. Také upozorňoval nového panovníka na to, na čem zdar země záleží – na jeho – králově – poslušnosti Božím soudům, Božím úsudkům, Božímu zákonu.
Přání a touha po spravedlivé vládě. Po vládě, na kterou bychom mohli být hrdí, za kterou bychom se nemuseli stydět. Je to jen sen? Touha v dějinách mnohokrát (až na výjimky) tisíckrát zklamávaná? Iluze opětovně srážená na kolena nemilosrdnou realitou? Nemá snad svou váhu, když ti obyčejní lidé tam dole mají nějakou představu o tom, jakého by chtěli krále? Jakého by chtěli panovníka? Nezáleží snad na tom, zda od své vrchnosti také něco žádáme a čekáme? - Ale kolikrát se v dějinách stalo, aby se ten nahoře skutečně zastal těch dole?
Ale i kdyby to byl jen sen a marná touha, neměli bychom se toho vzdát. Žalmista očekává pomoc shůry - prosí za toho krále Pána Boha. Sděluje nám tady lidskou zkušenost, že bez Boží pomoci a podpory král spravedlivě vládnout nedokáže. Když si vzpomeneme na biblického krále Šalomouna – tak ten na počátku své vlády prosí Hospodina o moudrost a vnímavé srdce, aby mohl soudit lid a rozlišovat mezi dobrem a zlem. A Bůh ho vyslyšel a ještě mu k tomu přidává i bohatství a slávu.
dnešní toužebný žalm není jen výkřikem snílka. Inspiruje. Předkládá ideál panovníka, ke kterému se můžeme alespoň blížit, alespoň o něj usilovat. Odkrývá úzký vztah mezi spravedlností, pokojem a hojností. A zdaleka to není jen na tom jednom, komu je odpovědnost za vedení země svěřena - nýbrž i na jednom každém z nás.
Zjedná právo, bude obhajovat ponížené podle práva, bude soudit spravedlivě, zdeptá utlačovatele – co se v žalmu vrací v mnoha variacích, je vlastně velmi blízké touze po právním státě. Touha, aby bylo možno se práva dovolat, aby bylo možno právo vymoci. A ještě v obecnějším smyslu jde o společenské klima, které fandí spravedlnosti. Či docela prostě: aby si člověk usilující o poctivost a spravedlnost ve výsledku nepřipadal jako idiot!
Líbí se mi v tomto žalmu obrat: spravedlivý rozkvete. - Celý verš zní: V jeho dnech rozkvete spravedlivý, bude hojný pokoj, dokud nezanikne měsíc (v.7). Na té vrchnosti totiž záleží, zda vytváří právní rámec a klima příznivé pro spravedlnost. Ale je to jen prostor a podpora pro vlastní odpovědnost, iniciativu a poctivost každého člověka. Na první pohled ten žalm vypadá, jako by očekával zázračné řešení shůry - dobrotivého panovníka, který vše vyřeší za nás. Ale při bližším pohledu vidíme, že žalmista dává i jakýsi návod. Sděluje, že nejlepší způsob, jak dostat z lidí to nejlepší, jak pomoci zemi – je dát prostor lidským schopnostem. A lidské schopnosti, lidský potenciál se mohou nejvíce rozvinout jen v příznivém společenském klimatu. Vytvořit příznivé společenské klima, kde platí právo a spravedlnost – je hlavním úkolem vládnoucího panovníka. Povzbudit ponížené, rezignované. Povzbudit chuť do života a do poctivé práce.
Co však znamená, když spojíme tento žalm s vyprávěním evangelisty Matouše o třech mudrcích, kteří se přišli poklonit právě narozenému Ježíši v Betlémě? Ježíš z Nazareta - zvaný Kristus má být jako ten král, po němž volá a touží tento žalm? Bývaly doby, kdy se zdála souvislost jasná: křesťanská říše obepínala tehdejší známý svět a nejmocnější králové se hluboce skláněli před církevní (božskou) autoritou. Jenže trapas – žádná spravedlnost a pokoj, jen nové násilí a ponížení...
Tři mudrci nejsou králové, ale mágové. Bible takovým někdy říká vidoucí. Mudrci vidí v dítěti Ježíši krále Božího království. Království které není z tohoto světa. Ježíš se ukazuje jako král, zjevuje se jako Boží Pomazaný, Mesiáš. Není to však zjevné objektivně - ale jen očím vidoucích - očím věřících. Takže to, co popisuje žalm 72, platí na rovině duchovní. Ježíšovo panství má duchovní povahu. Přichází jaksi napříč společenskými poměry.
Ježíš Kristus – se ujímá ubohých., ponížených, odepsaných a zatracených. Povzbuzuje je na duši, zastává se jich. Evangelium zvěstuje, že tito lidé společensky nevýznamní jsou pro Boha drahocenní a vzácní. Je-li pro nás Kristus králem, pak jeho pohled a ocenění váží mnohem víc než jakékoli jiné hodnocení, uznání či zneuznání. Kristus král odsuzuje bezohlednost a tvrdost srdce. Vysvobozuje z moci zlého, zbavuje démonů závislostí a posedlostí – osvobozuje od závisti, nenávisti, od strachu před mocnými, od životní zbabělosti. Kristova spravedlnost - kterou přináší a kterou obhajuje, je hlubší než dodržování zákonů. Je to milost, nadějný pohled na člověka i svět. Spravedlnost je v souladu s milostí, s odpuštěním. Milost a odpuštění nestojí proti sobě. Odpuštění přece není výrokem o nevině. Je čistou milostí, darovanou druhou šancí.
Ale vraťme ještě k mudrcům. Kdo s těmi třemi mudrci se přicházejí sklonit před dítětem Ježíšem, kdo uznávají jeho vládu, kdo mu věří - ti v evangeliu nalézají oporu a podporu. Dostávají pomoc shůry – ve víře, že spravedlnost má smysl. Pod ochranou Nejvyššího spravedlivý rozkvete – i navzdory nepříznivým společenským poměrům. Víra Kristova dává svobodu, nadhled, humor. Dává sílu nehrát tu hru na ukřivděného a poníženého, nekolísat mezi planým nadáváním vládě a patolízalství vůči mocným. A když se nám stane, že se pokoušíme o poctivost a spravedlnost - můžeme se klidně cítit jako idioti! Můžeme ten nepříjemný pocit – díky Bohu – unést.
Tahle skrytá duchovní říše tu je od moře k moři, najdeme ji všude po světě. A po ní stojí za to toužit a za ni se modlit. Bože, díky za Tvého Pomazaného, za Tvého krále a Tvé království! Amen.
30.5.2021Prčice
Přivítání: Milé sestry, milí bratři, vítám vás na dnešních bohoslužbách. Dnes slavíme neděli Trojiční.
AP: Ve jménu Boha Otce, i Syna, i Ducha svatého!
Introit: (Ž 72, 1-2) Bože, předej své soudy králi a svou spravedlnost královskému synu, aby obhajoval tvůj lid spravedlivě a tvé ponížené podle práva. Amen
Píseň: 166 – Pán Bůh je přítomen
Modlitba: Pane Bože, vyznáváme, že ty jsi Pánem celého světa, všeho, co vidíme i nevidíme. Jsi mocný, svrchovaný a svatý. A přece tě skrze Ježíše Krista a díky jemu poznáváme jako milosrdného Otce, který odpouští a který se smilovává. V Ježíši Kristu nám ukazuješ cestu a v Duchu svatém nás pozdvihuješ tam, kde klesáme. Prosíme, ztiš a utiš nás i tuto neděli, abychom spolu s celou tvou církví všude po světě naslouchali tvému slovu a z tvého milosrdenství mohli žít. Amen.
1 čtení: Mt 2,1-12
Píseň: 680 – Nás zavolal jsi, Pane
2.čtení: Ž 72 kázání
Píseň: 355 – Kristus má v rukou celý svět
Ohlášky:
Příml. modl.: Hospodine, svatý a věčný Bože - přijď Tvé království. Svým Duchem milosti, radosti a naděje provětrej naše trudné myšlenky, skeptická životní moudra, naši ukřivděnost, naše strachy a obavy. Obnov a podpoř naši víru, živou důvěru v moc Tvého slova, v Kristovu blízkost a přítomnost! Zjev svou tvář, ukaž svou sílu, dej nalézt svou pravdu. Přijď království Tvé!
Bože a Pane náš, děkujeme Ti za toto společenství, které jsi vytvořil svým Slovem, svým zaslíbením, o které stále pečuješ, když nás znovu voláš k víře, vzájemné lásce, odpuštění, k naději, pokoji a službě všemu stvoření.
Pane Bože, prosíme za všechny, kteří jsou nešťastní, kteří ztrácejí naději, kteří jsou souženi nemocemi a utrpením – dej, ať vědí, že ty jsi přese všechno s nimi a neopouštíš je.
Pane, přijď. Přijď k nám i přes naši nehodnost. Potřebujeme tě. Jen ty, který nás miluješ, můžeš vědět jak nesmírně tě na tomto světě potřebujeme. Buď při nás a při celém svém stvoření.
Pane, prosíme tě, vyslyš nás, když k tobě společně voláme: Otče náš,…
Poslání: (Fp 3,20.21) My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista. On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy silou, kterou je mocen všecko si podmanit. Amen.
Požehnání:
Píseň: 443 – Přijď, králi věčný náš